Knihy
Historie
Česká a Slovenská historie
Petr Klučina
Kronika dobývání hradu Sovince

Petr Klučina: Kronika dobývání hradu Sovince

Petr Klučina, Jan Vilím, Miroslav Čermák
Kronika dobývání hradu Sovince

2007 | Nakladatelství Evropský literární klub

Opis zprávy o obležení hradu Sovince a jeho český překlad. Informace o historii třicetileté války, o složení armád, o důstojnických hodnostech a vysvětlení řady dobových vojenských termínů.
Publikace se věnuje jedné epizodě ze závěrečné fáze třicetileté války, vztahující se k moravskému hradu Sovinci. Opis zprávy o obležení hradu Sovince a jeho český překlad. Informace o historii třicetileté války, o složení armád, o důstojnických hodnostech a vysvětlení řady dobových vojenských termínů.
Publ…ikace se věnuje jedné epizodě ze závěrečné fáze třicetileté války, vztahující se k moravskému hradu Sovinci.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	129
Jazyk:	česky , německy
ISBN10:	8086316750
ISBN:	9788086316758
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 8. 2025 10:27
Číslo položky:	1343558

O autorech

Petr Klučina

Vystudoval obor historie-archivnictví na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval ve Vojenském historickém ústavu v Praze, do roku 2002 byl ředitelem Historického ústavu Armády České republiky. Specializuje se na vojenské dějiny středověku, zejména na otázky vývoje chladných zbraní a zbroje. Je spoluautorem prvního dílu Vojenských dějin Československa a autorem či spoluautorem mnoha dalších publikací. Podílel se na realizaci expozice Třicetiletá válka ve Vojenském historickém muzeum.

Více od autora

Jan Vilím

Jan Vilím byl český fotograf a grafik. Začal s xylografií, pak pokračoval se zinkografií a heliogravurou . Spolu s Janem Ottou a Josefem Richardem Vilímkem založil společnost Unie, která se specializovala na litografie a po roce 1918 pod jeho vedením vytiskla první československé bankovky, kolky a poštovní známky. Jeho signatury lze nalézt na mnoha ilustracích otištěných v časopisech na konci 19. století. Byl synem učitele. Jako patnáctiletý mladík vstoupil 5. září 1871 do učení k pražskému dřevorytci Fr. Zibikrovi, zaměřenému zejména na výrobu ilustrací pro školní učebnice. Práce to byla zdlouhavá a náročná. Obrázek bylo nejprve nutné překreslit na dřevo a pak pečlivě vyrýt. Složité ilustrace, například mapy, zabíraly oběma umělcům mnoho času. V pozdější době se postup trochu urychlil fotografováním na dřevo , ale rytí jako předpoklad tisku zůstalo. V roce 1875 ukončil profesní přípravu a stal se řádným zaměstnancem. Po smrti majitele v roce 1879 tento závod asi dva roky řídil pro jeho vdovu. Aby se v řemesle zdokonalil, odebral se roku 1880 do Mnichova a o rok později do Berlína, kde pracoval ve slavném vydavatelství Bong. Německý trh ilustrovaných časopisů byl silně konkurenční, oba hlavní časopisy Frauen Zeitung a Illustrierte Zeitung uveřejňovaly množství kvalitních dřevorytů a této technice zůstávaly věrné, i když se začaly objevovat levnější alternativy. Koncem roku 1885 se vrátil do Prahy, kde otevřel xylografický závod — nejprve společně s Janem Šimáně, zhruba po roce se osamostatnil. K jeho posledním vlastním dřevorytům patří ilustrace pro Ottův encyklopedický průvodce Čechy a pro časopis Švanda Dudák. Jeho práce nebyly originální, ale spíše jemné a pečlivé. Situace na českém trhu xylografii příliš nepřála — dřevoryty byl...

Více od autora