Max von der Grün
Krokodíli z predmestia

1983 | Nakladatelství Mladé letá

Príbeh o skupinke detí zo sídliska vo veľkom priemyselnom meste. Táto skupinka - niekoľko dvanásťročných chlapcov a sestra jedného z nich - si dá meno Krokodíli. Znak krokodíla všam môže nosiť iba ten, kto zloží skúšku odvahy. Príbeh o skupinke detí zo sídliska vo veľkom priemyselnom meste. Táto skupinka - niekoľko dvanásťročných chlapcov a sestra jedného z nich - si dá meno Krokodíli. Znak krokodíla všam môže nosiť iba ten…, kto zloží skúšku odvahy.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Oto Lupták
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	133
Jazyk:	slovensky
Ilustrátor:	Oto Lupták
Překladatel:	Margita Príbusová
Edice:	Klub mladých čitateľov
Vydání:	Klub mladých čitateľov
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	17. 11. 2022 12:45
Číslo položky:	441092

O autorovi

Max von der Grün

Max von der Grün, výjimečně uváděn i jako Max von der Gruen, byl uznávaný německý humanitní spisovatel, čelný představitel tzv. literatury světa práce, člen Mezinárodního PEN klubu. Mezinárodní uznání si získal svými sociálně-kritickými romány, ve kterých odhaloval bezohlednost nekontrolovaného kapitalismu, nástrahy konzumerismu i nastupující globalizace. Úspěšné však byly i jeho reportážní publikace a knihy pro děti. Spolupracoval s rozhlasem a televizí, účastnil se řady veřejných diskuzí na téma sociální spravedlnosti. Narodil se v bavorském Bayreuthu, svobodné matce Margaretě von der Grün, která byla jedním z potomků zchudlé francké šlechty rodu von der Grün. Biologický otec o chlapce nejevil zájem. Tím více tuto úlohu v Maxově životě zastával jeho bavorský dědeček a také jeho český otčím Albert Mark, který do rodiny přišel v Maxových šesti letech. Svého otčíma Max zcela přijal za svého otce a po celý život na něj vzpomínal jako na otce vlastního. Část svého dětství prožil Max von der Grün na území Československa v pohraniční obci Pavlův Studenec na Tachovsku, na což později vzpomínal v autobiografickém románu Dva dopisy Pospischielovi. V něm se také často zmiňuje o Chebu. Souběžně Grün během dětství pobýval také v bavorském Schönwaldu a v bavorském Mitterteichu . Se sociálními otázkami byl Max konfrontován už během dospívání. Rodina byla chudá, navíc protestanti mezi téměř samými katolíky. Albert Mark později přijal víru Badatelů Bible, za což byl na podzim roku 1938 zatčen gestapem a uvězněn v koncentračním táboře. Matka ani prarodiče jeho víru nepřijali; i oni ale byli protinacisticky orientováni. V protinacistickém duchu byl vychováván i Max. Existovalo tedy hned několik příčin, proč byla rodina vystavována opakované společenské ostrakizaci. V českém prostředí jsou Grünovy vzpomínky na dětství v Sudetech historicky cenné právě z toho d...

Více od autora