Jaromír Jech
Krkonošské pohádky

2011 | Nakladatelství XYZ

Že je Krakonoš mocným panovníkem celých Krkonoš, to ví dneska každé malé dítě. Jak se ale Krakonoš narodil, co dělal jako malý kluk, jak se vůbec stal vznešeným vládcem velkých hor, jestli měl spíš dobré srdce nebo býval někdy trochu škodolibý a zlomyslný, proč se mu nelíbí, když na něj někdo pokřikuje Rýbrcoule a jak …to s ním vlastně dneska vypadá, o tom vypráví právě Krkonošské pohádky. Že je Krakonoš mocným panovníkem celých Krkonoš, to ví dneska každé malé dítě. Jak se ale Krakonoš narodil, co dělal jako malý kluk, jak se vůbec stal vznešeným vládcem velkých hor, jestli měl spíš do…bré srdce nebo býval někdy trochu škodolibý a zlomyslný, proč se mu nelíbí, když na něj někdo pokřikuje Rýbrcoule a jak to s ním vlastně dneska vypadá, o tom vypráví právě Krkonošské pohádky.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	244
Jazyk:	česky
ISBN10:	807388495X
ISBN:	9788073884956
Ilustrátor:	Karel Řepka
Edice:	Z Krakonošovy mošny
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 12. 2025 13:18
Číslo položky:	1483913

O autorovi

Jaromír Jech

Jaromír Jech byl český folklorista, etnograf, literární vědec, germanista, akademik ČSAV a spisovatel. Byl jedním z předních představitelů české folkloristiky druhé poloviny 20. století. Po absolvování gymnázia v Benešově studoval od roku 1937 slavistiku a germanistiku na Filozofické fakultě UK, kde se postupně začal profilovat jako literární vědec a dialektolog. Jeho studia však na několik let přerušilo uzavření vysokých škol během Druhé světové války. Po osvobození získal stipendium, které mu umožnilo studium ve švýcarské Basileji. V roce 1946 získal aprobaci jako středoškolský profesor a po dalších třech letech obhájil disertační práci, která se zabývala lidovou mluvou na Benešovsku. Následující léta působil jako pedagog na různých gymnáziích, obzvláště pak na gymnáziu v Říčanech u Prahy. Krátce po založení Československé akademie věd se stal odborným pracovníkem Ústavu pro etnografii a folkloristiku, kde zastával mimo jiné funkci vedoucího slovesně folkloristického oddělení. Po odchodu Jiřího Horáka v roce 1964 se ujal předsednictví celého Ústavu. Byl také předsedou celostátní oborové komise pro etnografii a folkloristiku a předsedou pro obhajoby kandidátských disertačních prací v oboru národopisu. V roce 1972 musel z politických důvodů odejít z pozice předsedy Ústavu pro etnografii a folkloristiku do nuceného důchodu. Nadále však působil v ČSAV, přešel totiž do Ústavu pro českou a světovou literaturu. Mimo jiné působil jako dlouholetý redaktor v etnologickém časopise Český lid. Byl zakládajícím členem světové organizace badatelů pro lidové vyprávění , kde po určitou dobu vykonával také funkci člena předsednictva, nebo také mezinárodní etnografické organizace International Society for Ethnology and Folklore. Účastnil se řady mezinárodních konferencí a kongresů a byl spoluautorem mezinárodních vydání zápoadoslovanských pohádek a západoslovanského...

Více od autora