Tereza Brdečková, Jiří Brdečka, Petr Koura
Kreslené vtipy

2020 | Nakladatelství Limonádový Joe

Protektorátní novinové vtipy Jiřího Brdečky představují v jeho tvorbě zvláštní kapitolu. Mladý Brdečka se jako kreslíř živil. Jenže jak vymyslet něco směšného, když člověku stojí za zády nacistická cenzura? Jediným řešením bylo vytvořit svět bezčasí, kde se mohlo dít cokoliv. Tak se zrodil svět Brdečkova humoru: absurd…ní žerty ze světa šosáků, kovbojů a bájných bytostí, vtipy, které jsou tak trapné, až jsou skvělé. Je to absurdní humor ze zoufalství, k němuž se lidé uchylují v těžkých dobách, a Češi v něm ve dvacátém století byli mistři.
Protektorátní novinové vtipy Jiřího Brdečky představují v jeho tvorbě zvláštní kapitolu. Mladý Brdečka se jako kreslíř živil. Jenže jak vymyslet něco směšného, když člověku stojí za zády nacistická ce…nzura? Jediným řešením bylo vytvořit svět bezčasí, kde se mohlo dít cokoliv. Tak se zrodil svět Brdečkova humoru: absurdní žerty ze světa šosáků, kovbojů a bájných bytostí, vtipy, které jsou tak trapné, až jsou skvělé. Je to absurdní humor ze zoufalství, k němuž se lidé uchylují v těžkých dobách, a Češi v něm ve dvacátém století byli mistři.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	157
Jazyk:	česky
ISBN10:	809066766X
ISBN:	9788090667662
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 1. 2025 12:20
Číslo položky:	1122225

O autorech

Jiří Brdečka

Jiří Brdečka byl český novinář, publicista, spisovatel, scenárista, výtvarník, kreslíř, ilustrátor a filmový režisér hraných i animovaných filmů. Největší úspěch zaznamenal svým volným uměleckým triptychem Limonádový Joe. Jeho dcera Tereza Brdečková je novinářkou, spisovatelkou, filmovou kritičkou a redaktorkou. V rodném městě absolvoval reálné gymnázium zakončené maturitní zkouškou v roce 1936. Pak nastoupil ke studiu Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze. Vybral si obory češtinu, filozofii, pak dějiny umění a estetiku. Studium musel předčasně ukončit, když nacisté uzavřeli vysoké školy. Stal se úředníkem v Městském muzeu Prahy a také pracoval v různých filmových společnostech. Od roku 1941 byl tiskovým referentem Lucerna filmu. Pracoval také v kresleném filmu a tiskl své kreslené vtipy a recesní povídky, inspirované anglickým humorem . Zajímal se o problematiku Divokého západu a pro časopis Ahoj na neděli sepsal v letech 1939–1940 seriál povídek o ideálním westmanovi – Limonádovém Joeovi. Herec divadla Větrník Zdeněk Stránský jej seznámil na podzim roku 1943 s režisérem Josefem Šmídou a tento pak uvedl v premiéře dne 20. března 1944 Brdečkovu hru Limonádový Joe na divadelní pódia. Ve Větrníku měla hra 99 repríz, v titulní roli vystupoval herec Zdeněk Řehoř. Po válce se v roce 1945 stal redaktorem Lidových novin. V roce 1949 změnil místo, stal se v Čs. státním filmu scenáristou, dramaturgem a filmovým režisérem. Byl blízký spolupracovník Jiřího Trnky a Jana Wericha ve studiu Bratři v triku, dlouholetý spolupracovník filmového režiséra Oldřicha Lipského. Mezi jeho nejlepší filmové scénáře bezesporu patří dodnes divácky úspěšné parodické filmy Limonádový Joe aneb Koňská opera, Adéla ještě nevečeřela či Tajemství hradu v Karpatech. Jako scenárista se podílel i na dalších českých filmech jako byla filmová po...

Více od autora

Petr Koura

Petr Koura je historik a politolog, který se věnuje nejnovějším českým dějinám. Odborně se zaměřuje na české politické a kulturní dějiny dvacátého století, dále pak na dějiny Protektorátu Čechy a Morava, na vzpomínkovou kulturu, na filmy s historickou tematikou a na reflexi historických událostí ve filmech. Jako odborný poradce se podílel na tvorbě českého televizního seriálu České století a filmu Jan Palach. Je laureátem Ceny Neuron pro mladé vědce v oboru „Společenské vědy“ za rok 2015. V letech 1992 až 1996 navštěvoval Gymnázium Jaroslava Vrchlického v Klatovech. V letech 1996 až 2002 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor historie – politologie se specializací na nejnovější české dějiny. Po absolvování několikaměsíčního pobytu na Vídeňské univerzitě se pod vedením profesora Roberta Kvačka začal věnovat systematicky osobnosti podplukovníka Josefa Balabána, čelního představitele protektorátního protinacistického nekomunistického odboje. Tento hrdina protiněmeckého odporu byl i tématem Kourovy diplomové práce, která obdržela v říjnu roku 2002 Cenu dr. Edvarda Beneše. Studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze završil Petr Koura rigorózní zkouškou a získal akademický titul PhDr. V letech 2002 až 2010 absolvoval postgraduální studium v Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Toto studium zakončil disertační prací na téma: „Swingová mládež a okupační moc v Protektorátu Čechy a Morava“ . Petr Koura byl v letech 2001 až 2003 zaměstnán v Česko-německém fondu budoucnosti – v Kanceláři pro oběti nacizmu. Od února 2003 až do ledna 2007 pracoval v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR jako odborný pracovník „Oddělení pro dějiny 2. světové války, okupace a odboje“. Následovalo krátké působení na Ministerstvu vnitra ČR a pak v ...

Více od autora