František Muzika
Krásné písmo ve vývoji latinky I : 1. [díl]

1958 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Druhý díl této obsáhlé práce zabývá se vývojem nápisových, rukopisných, ornamentálních a tiskových písem renesančních, barokních a klasicistických, historií písem 19. stol., zvláště tzv. písem akcidenčních, a končí přehledem o stavu latinky přítomnosti. Bohatá obrazová část a bibliografie. Druhý díl této obsáhlé práce zabývá se vývojem nápisových, rukopisných, ornamentálních a tiskových písem renesančních, barokních a klasicistických, historií písem 19. stol., zvláště tzv. písem akciden…čních, a končí přehledem o stavu latinky přítomnosti. Bohatá obrazová část a bibliografie.

Součástí souboru:

Krásné písmo ve vývoji latinky 1958 (2 svazky (657; 656 ), 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	658
Jazyk:	česky
Edice:	Technika a řemeslo, Výtvarné umění
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

František Muzika

František Muzika byl český malíř, ilustrátor, typograf a scénograf. V letech 1918–1924 studoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Jakuba Obrovského, Karla Krattnera a Jana Štursy. Poté odjel do Paříže, kde v letech 1924–1925 pokračoval ve studiích na Académie des beaux-arts. V letech 1945–1970 působil jako profesor na VŠUP v Praze ve Speciálním ateliéru užité grafiky ke knižní úpravě a plakátu. V roce 1921 vstoupil do Devětsilu, ale hned následující rok přešel do SVU Mánes. Dále byl členem Nové skupiny. Od roku 1927 spolupracoval s Otakarem Štorch-Marienem a stal se uměleckým ředitelem nakladatelství Aventinum a redaktorem časopisu Musaion. Později pracoval pro nakladatelství Melantrich a František Borový. Byl též významným scénografem, navrhl přes 100 výprav, z toho v letech 1927–1947 provedl 43 výprav pro Národní divadlo v Praze. Vedle rozsáhlé malířské činnosti se věnoval volné, užité a drobné grafice, ilustraci, typografii, karikatuře, výtvarné kritice a scénografii. Byl těsně svázán s meziválečnými avantgardními proudy a ve svých úpravách uplatňoval výrazový repertoár „nové typografie“, přesto má jeho typografická tvorba spíše klasicistní charakter. Muzikovou nejvýznamnější teoretickou prací je dvousvazkové monumentální dílo Krásné písmo ve vývoji latinky , které bylo vydáno i v německém překladu . Jaroslav Seifert, se loučí a vzpomíná na svého celoživotního přítele těmito slovy: Muzikovy obrazy a kresby jsou zastoupeny v mnoha českých a mezinárodních galeriích, včetně Centre Pompidou, Paříž. V Československu začal vystavovat v r. 1922. Článek o historii Pražského jara. Obrázky - logo od F. Muziky zdobi průčelí Rudolfina a Obecního domu.

Více od autora