Arnost Lustig
Krásně jsem si početl : Izrael, Jugoslávie, USA - Československo : 1968-1973 : korespondence s Otou Pavlem, maminkou Terezií a sestrou Hankou

2016 | Nakladatelství Mladá fronta Památník národního písemnictví

Izrael, Jugoslávie, USA – Československo 1968-1973 Kniha dopisů, koncipovaná jako mezerovitá kronika života Arnosta Lustiga a jeho rodiny po odchodu do exilu v roce 1968, přináší jedinečný výběr autentických dokumentů a fotografií vedle původních neupravovaných strojopisů a rukopisů korespondence Arnošta Lustiga a jeho… ženy Věry, dcery Evy a syna Pepiho, babičky Terezie, její dcery Hany Hnátové a dalších příbuzných až po přátele Zdenu a Josefa Škvorecké v Torontu. Korespondence je svědectvím o síle lidských a rodinných pout, lásky a přátelství v těžkých dobách. O slovech vysílaných do dálky, která posilují. Svědectvím o velkých přátelstvích, z nichž jedno, to Arnošta Lustiga a Oty Pavla, nepřervala ani Otova smrt v roce 1973. Arnoštovy dopisy Otovi se ztratily, ale vzpomínky na Otu, které napsal, i vzpomínky dalších přátel snad tuto chybějící korespondenci doplní tak, aby čtenář pochopil, co nejen pro sebe navzájem Arnošt s Otou znamenali. A jak přátelská a rodinná pouta a v minulosti zaslaná slova pomáhají navzdory odloučení, dálce, času a smrti i dnes. Korespondence a vzpomínky jsou rovněž svědectvím o komunistických mocenských a cenzurních praktikách a zásazích do životů jednotlivců a rodin. Izrael, Jugoslávie, USA – Československo 1968-1973 Kniha dopisů, koncipovaná jako mezerovitá kronika života Arnosta Lustiga a jeho rodiny po odchodu do exilu v roce 1968, přináší jedinečný výběr auten…tických dokumentů a fotografií vedle původních neupravovaných strojopisů a rukopisů korespondence Arnošta Lustiga a jeho ženy Věry, dcery Evy a syna Pepiho, babičky Terezie, její dcery Hany Hnátové a dalších příbuzných až po přátele Zdenu a Josefa Škvorecké v Torontu. Korespondence je svědectvím o síle lidských a rodinných pout, lásky a přátelství v těžkých dobách. O slovech vysílaných do dálky, která posilují. Svědectvím o velkých přátelstvích, z nichž jedno, to Arnošta Lustiga a Oty Pavla, nepřervala ani Otova smrt v roce 1973. Arnoštovy dopisy Otovi se ztratily, ale vzpomínky na Otu, které napsal, i vzpomínky dalších přátel snad tuto chybějící korespondenci doplní tak, aby čtenář pochopil, co nejen pro sebe navzájem Arnošt s Otou znamenali. A jak přátelská a rodinná pouta a v minulosti zaslaná slova pomáhají navzdory odloučení, dálce, času a smrti i dnes. Korespondence a vzpomínky jsou rovněž svědectvím o komunistických mocenských a cenzurních praktikách a zásazích do životů jednotlivců a rodin.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	206
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020443479
ISBN:	9788020443472
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 2. 2025 11:18
Číslo položky:	1140995

O autorovi

Arnost Lustig

Arnošt Lustig byl český židovský spisovatel a publicista světového významu, autor celé řady děl s tématem holokaustu. Pocházel z rodiny malého obchodníka. Narodil se v Praze-Libni, kde s rodiči a sestrou Hanou bydlel na Královské třídě čp. 428 a po čase na Královské čp. 137. Zde také vychodil obecnou školu a začal studovat na reálce, ze které však byl roku 1941 z rasových důvodů vyloučen , poté se vyučil krejčím. 13. listopadu 1942 byl poslán do Terezína; později poznal i další koncentrační tábory, Osvětim a Buchenwald. V dubnu 1945 jako zázrakem uprchl z transportu smrti a ukrýval se až do konce války v Praze. Holokaust přežila jen jeho maminka a sestra, po příjezdu do Osvětimi v roce 1944 šel tatínek rovnou do plynu, protože měl brýle, a protože mu bylo 52 let. Jeho díla se už od prvních povídkových souborů zabývají právě tematikou Židů a druhé světové války. Po válce se oženil s Věrou Weislitzovou , která je autorkou básnické sbírky Dcera Olgy a Lea a knihy povídek Pes z Klagenfurtu. Od roku 1946 studoval na Vysoké škole politických a sociálních věd, začal také přispívat do novin a časopisů. Roku 1948 odjel do Izraele jako zpravodaj Lidových novin v izraelsko-arabské válce, po návratu pracoval jako redaktor Čs. rozhlasu, kde se velmi spřátelil a stal žákem F. R. Krause. Poté byl vedoucím kulturní rubriky týdeníku Mladý svět, byl i scenáristou Čs. filmu : napsal mj. scénář podle své novely Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou. V průběhu padesátých a šedesátých let vystřídal několik zaměstnání. Byl členem Komunistické strany Československa. V srpnu 1968 trávil Arnošt Lustig se svou rodinou a dalšími novináři a umělci dovolenou v Itálii. Zde se ráno 22. srpna dozvěděl o invazi vojsk Varšavské smlouvy v Československu. Do Prahy se už se ženou a dětmi nevrátili. Nejdříve odjeli do Jugoslávie, kde působil v záhřebsk...

Více od autora