Josef Hanuš, Bohumil Vančura, Antonín Svoboda, Karel Václav Adámek, František Páta, František Karel Rosůlek, Jan Nešpor, Gotthard Josef Lašek, M. V Šíma
Království české : Východní Čechy - VI. část 2.

1914 | Nakladatelství Pavel Körber

Knižní průvodce po české kotlině, zevrubně a uceleně podává informace všeho rázu. V tomto souboru jsou zahrnuty dva svazky - Čechy východní, část druhá. Knižní průvodce po české kotlině, zevrubně a uceleně podává informace všeho rázu. V tomto souboru jsou zahrnuty dva svazky - Čechy východní, část druhá.

Stav

Mírně opotřebená

hřbet se začíná rozlepovat, zašlé desky, razítka z knihovny, označení na titulním listu, titulní list s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, hřbet se začíná rozlepovat, zašlé desky, razítka z knihovny, označení na titulním listu, titulní list s flíčky
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	636
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 1. 2026 12:30
Číslo položky:	1536051

O autorech

František Páta

František Páta byl český pedagog, literární historik, spisovatel, překladatel, vydavatel, redaktor a knihovník popravený nacisty. František Páta se narodil 26. března 1885 v Němčicích v dnešním svitavském okrese. Po jeho narození se rodina přestěhovala do Litomyšle, kde se mu narodili ještě dva bratři Josef a Jindřich. V Litomyšli vystudoval místní gymnázium stejně jako jeho bratr Josef. Oba zde pro budoucnost ovlivnil profesor českého jazyka Jan Voborník, vydávali zde časopis. František Páta pokračoval ve studiu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy obor moderní filologie, doktorát zde obdržel v roce 1909. Byl členem Sokola. Mezi lety 1911 a 1912 vyučoval na dívčích školách v Praze, poté tamtéž na Státní grafické škole. Od roku 1920 působil i jako knihovník české knihovny Národního muzea, dále jako překladatel a editor . Na přání Aloise Jiráska prováděl jazykové revize a úpravy jeho spisů a stejně tak Babičky Boženy Němcové. Byl spolutvůrcem Literárního atlasu československého, působil ve spolcích Český čtenář, Klub rodáků a přátel Litomyšle, Spolek českých bibliofilů. Četné literární práce věnoval Litomyšli a jeho okolí. Byl zastáncem slovanství a slovanské vzájemnosti, už od mládí udržoval s bratrem styky zejména s Lužickými Srby což se oběma stalo nakonec osudným. Nacistům, kteří plánovali asimilaci event. vysídlení Lužických Srbů byla činnost obou bratrů nepříjemná, Josef byl navíc aktivní v odbojovém Výboru revoluční inteligence Vladislava Vančury. Oba byli postupně zatčeni gestapem, vyslýcháni a v obdobní Heydrichiády popraveni na kobyliské střelnici, Josef Páta 24. června 1942, František Páta 2. července 1942. Dcera Františka Páty Zora Pátová byla dlouholetou předsedkyní Klubu rodáků a přátel Litomyšle, dcera Jarmila Vrchotová-Pátová byla operní pěvkyní a pedagožkou na AMU....

Více od autora

Josef Hanuš

Josef Jan Hanuš se narodil 13. září roku 1911 v rodině dolnoštěpanického kovozemědělce. V Dolních Štěpanicích začal v roce 1917 také chodit do školy. Jako většina českých obyvatel v té době byl po křtu římsko-katolického vyznání. Nikterak se mu to však nezamlouvalo, tak se záhy vydal svou vlastní cestou... "Byl jsem nucen chodit v Horních Štěpanicích do kostela a poslouchat všem těm hrůzám, co se mě stane, když se nebudu řídit buď římsko-katolickým nebo protestantským bohem..." V sedmnácti římsko-katolickou církev opustil a začal do kostela docházet tak, jak se mu zachtělo. Navíc vždy do toho nejbližšího: "...byl jsem v mohamedánských mešitách, židovské synagoze, modlil jsem se v různých kostelech a modlitebnách - presbyteriánských, baptistických, episcopaliánských, metodistických atd. Je to všechno jeden Bůh..." V roce 1931 složil na gymnáziu v Jilemnici maturitní zkoušku a odešel učit do nedalekého Jestřebí. Po půl roce šel k odvodu. Přihlásil se dobrovolně k letectvu a narukoval k Leteckému pluku 1 "T. G. Masaryka" . Po týdnu v Praze - Kbelích u 2. pozorovací letky byl odeslán do prostějovské Školy pro důstojníky letectva v záloze. Zde prodělal výcvik, aby pak praxi získal, již jako desátník-aspirant, od června do září 1933 u 4. pozorovací letky LP 1 "TGM" na letišti v Chebu. Zde se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání a nastoupil na Vojenskou akademii. Dne 2. 7. 1935 byl slavnostně vyřazen v hodnosti poručíka a po absolvování příslušného aplikačního kursu zařazen zpět ke 4. pozorovací letce. Zde působil dva roky a v této době rozhodně nezahálel. Prodělal kurs létání v noci podle přístrojů , příležitostně působil jako výpomocný profesor pěšího výcviku ve zdejší Škole pro důstojníky letectva a výpomocný učitel teorie při školení letců, kteří se přihlásili v rámci akce "1000 pilotů republice". Též si průběžně zvyšoval svoji leteckou kvalifikaci... 25. dubna 1938 byl d...

Více od autora