Knihy
Vzácné knihy
19. století
Věnceslava Lužická
Král Podskalí - Poslední hostinská u tří zvonků...

Věnceslava Lužická: Král Podskalí - Poslední hostinská u tří zvonků - Brněnský drak + Povídky z malého města - První báseň + Závist + Blouznění lásky

Věnceslava Lužická, Berta Mühlsteinová
Král Podskalí - Poslední hostinská u tří zvonků - Brněnský drak + Povídky z malého města - První báseň + Závist + Blouznění lásky

1883 | Nakladatelství Libuše, Matice zábavy a vědění

Obsažené svazky:

Král Podskalí ; Poslední hostinská u tří zvonků ; Brněnsk... 1883 (164 s.)
Povídky z malého města - První báseň + Závist + Blouznění... 1883 III (151, xxxvii)

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Poznámka:	2 díla v jednom svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	164 + 151
Jazyk:	česky
Edice:	1883. svazek ed. 1883. svazek ed. Libuše, matice zábavy a vědění
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 7. 2024 10:45
Číslo položky:	898128

O autorech

Věnceslava Lužická

Věnceslava Lužická, vlastním jménem Anna Srbová, rozená Kubatová , byla česká vlastenecká spisovatelka a publicistka, autorka řady próz určených především pro dívky s cílem vychovávat vzdělávat je a mravně povznášet. Narodila se 6. prosince 1832 v Hořicích čp. 38 Waclawu Kubatovi zámožnému obchodníkovi a radnímu a Anně Kubatové-Pfleglové. Často uváděný rok jejího narození 1835 je nesprávný. Dle dochované korespondence si však sama v roce svých padesátin nepřála žádné oslavy a zveřejnění správného roku, aby se nestala „terčem vtipů zlých nepřátel“, jak dále píše: „… že jsem se mladší učinila, což věru mou vinou není!“ Vdala se roku 1851 za Antonina Srba nájemce statku v Hořicích a po jeho smrti roku 1867 se s třemi dětmi přestěhovala do Prahy na Nové Město. Zemřela v Praze 4. května 1920 a je pohřbena na Vyšehradském hřbitově v hrobce 15H společně se svým synem Vladimírem Srbem, právníkem a politikem, který byl v letech 1900–1906 starostou Prahy. Její dcera Marie Larra-Srbová byla sólistkou Národního divadla v Praze. Byla členkou celé řady vlasteneckých ženských spolků i Amerického klubu dam. Přispívala svými črtami, povídkami a nekrology do časopisů Květy, Ženské listy , Česká včela, Světozor; redigovala Ženský svět, Tetín a jiné časopisy pro ženy. Vedle literární činnosti se rovněž zabývala reformou výuky ženských ručních prací. V rámci katolického pohledu na rodinný život se zásadním způsobem zasloužila o ženské emancipační hnutí u nás. Poukazovala na rovnoprávnost žen a na jejich schopnost vysokoškolského studia učitelství či medicíny. Často je považována za předchůdkyni tzv. červené knihovny. Autorka se však nesoustřeďovala jen na peripetie zamilovaného příběhu, ale podrobně líčila prostředí...

Více od autora

Berta Mühlsteinová

Berta Mühlsteinová byla česká básnířka a spisovatelka. Žila především v Praze. Dlouhodobě trpěla zdravotními obtížemi. Upozornila na sebe roku 1872 sbírkou básní Pohrabky. Dalšími literárními pracemi přispívala do časopisu Lada, Světozor, Osvěta, Květy, Lumír, Ruch a Ženské listy. Nejvýznamnější díla – povídky Na březích Nežárky , Nové povídky , Povídky, novely a arabesky a nakonec i román Vlasti a Tobě vydala v časopise Libuše. Angažovala se též ve spolku Americký klub dam, spoluorganizovaný Vojtou Náprstkem. Její práce jsou sentimentální a romantické, s rysy melancholie. Spisovatelka projevuje hluboký cit, nadšení pro krásu a poezii. Velkým literárním talentem neoplývala, ale ve své době byla oblíbená především u žen. Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. .

Více od autora