Karel Havlíček Borovský
Král Lávra

1948 | Nakladatelství Jiří Chvojka

Irská lidová pověst o králi s tajemstvím. Králův holič Kukulín nesmí nikomu prozradit co při holení vídá na jeho hlavě. Toto tajemství řekne vrbě. Muzikant Červíček si udělá z vrby kolíček k base. Basa na bále vše prozradí a král již nemusí před lidem dál skrývat pod vlasy to, co už všichni od Červíkovské basy slyšeli. Irská lidová pověst o králi s tajemstvím. Králův holič Kukulín nesmí nikomu prozradit co při holení vídá na jeho hlavě. Toto tajemství řekne vrbě. Muzikant Červíček si udělá z vrby kolíček k base. Bas…a na bále vše prozradí a král již nemusí před lidem dál skrývat pod vlasy to, co už všichni od Červíkovské basy slyšeli.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

vazba prasklá, vše drží, ex libris původního majitele

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)

Další varianty

	Stav Mírně opotřebená vazba prasklá, vše drží, ex libris původního majitele	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)	369 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)	399 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba prasklá, vše drží, ex libris původního majitele
Vazba:	pevná
Počet stran:	33
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Lada
Vydání:	Vyd. 2.
Vydáno v:	Havlíčkův Brod
Vystaveno:	13. 5. 2026 13:23
Číslo položky:	1742182

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora