Ludmila Grossmannová Brodská
Krakonoš : nejkrásnější pohádky, báchorky a pověsti o pánu na krkonošských horách

1905 | Nakladatelství Rudolf Storch

Nejkrásnější pohádky, báchorky a pověsti o pánu na Krkonošských horách. Nejkrásnější pohádky, báchorky a pověsti o pánu na Krkonošských horách.

Stav

Mírně opotřebená

knižní blok volně, knižní blok na více částí, pár stránek volně, roztřepené okraje stránek, Na deskách stopy po polití, lehce cítit kouřem

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, knižní blok volně, knižní blok na více částí, pár stránek volně, roztřepené okraje stránek, Na deskách stopy po polití, lehce cítit kouřem
Vazba:	pevná
Počet stran:	398 s., [6] l. obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	K. V Muttich
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 4. 2026 7:27
Číslo položky:	1691204

O autorovi

Ludmila Grossmannová Brodská

Ludmila Grossmannová Brodská, vlastním jménem Ludmila Grossmannová , byla česká učitelka, spisovatelka knih pro mládež a překladatelka. Celý život bojovala s nepřízní osudu; v šesti letech ohluchla, ještě v dětství ztratila otce, později se musela vyrovnávat s hmotným nedostatkem a osamocením. Navzdory svému postižení napsala desítky knih, převážně s říkankami, básněmi a výchovnými povídkami pro mládež a řadu příspěvků do časopisů. Její tvorba pro dospělé vycházela z vlastních zkušeností a byla určena především nenáročným venkovským čtenářům. Volně přeložila několik známých literárních děl, jako např. Dobrodružství Barona Prášila, Don Quijote z la Manchy a Chaloupka strýčka Toma. Publikovala rovněž pod pseudonymy Milan Brodský, L. Mělnická, Zdenka Zásmucká a Růžena Šípková. Narodila se 24. května 1859 v Netvořicích u Benešova jako dcera zámožného obchodníka Františka Grossmanna a jeho manželky Rosalie, rozené Leitner . Byla nejstarší z šesti dětí, sourozenci: Vácslav , Antonín , Marie Šulcová , Johann a Rosalie Henningová . První léta života strávila v rodné obci, odkud se s rodiči přestěhovala do Prahy. Spokojené dětství v harmonické rodině jí v šesti letech přerušila závažná nemoc – spála, jejímž následkem ohluchla. Rodiče si byli vědomi jejího nadání a zajistili jí kvalitní výchovu. Když nemohla chodit do běžné školy, vyučoval ji soukromě František Ryšavý z ústavu hluchoněmých v Praze. Ten ji naučil odezírat ze rtů, díky čemuž se mohla dorozumět. Vedle toho chodila na kurzy ručních prací a u Jenny Schermaulové se učila malovat. Roku 1873 přišla další pohroma – po krachu na vídeňské burze přišla rodina o veškerý majetek a brzy také zemřel její otec. Ludmila se stala oporou rodiny. Vykonávala vět...

Více od autora