Karel Michl
Kousky Františka Housky

1975 | Nakladatelství Albatros

Příběhy vesnického sirotka, jehož se ujali dva staří lidé a zajistili mu jako dobří a moudří pěstouni šťastné dětství a mládí a pomohli mu ke vstupu do života. Frantík prožívá řadu neodolatelných humorných příhod a klukovských rošťačin a nakonec vyrůstá v pracovitého člověka, jehož vývoj narušuje první světová válka. Příběhy vesnického sirotka, jehož se ujali dva staří lidé a zajistili mu jako dobří a moudří pěstouni šťastné dětství a mládí a pomohli mu ke vstupu do života. Frantík prožívá řadu neodolatelných humo…rných příhod a klukovských rošťačin a nakonec vyrůstá v pracovitého člověka, jehož vývoj narušuje první světová válka.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	233 s., [12] s. barev. obr. příl
Jazyk:	česky
Vydání:	5. vyd., (v Albatrosu 4. vyd.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 11. 2025 12:33
Číslo položky:	1456687

O autorovi

Karel Michl

* 1. 1. 1898, Dobré † 25. 2. 1982, Čížová-Nová Ves Prozaik, autor knih pro děti a vlastivědných a kulturněhistorických publikací Do obecné školy chodil v Dobré. Od roku 1908 navštěvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, 1910 přešel do druhého ročníku měšťanské školy v Dobrušce, po jejím ukončení studoval od roku 1913 učitelský ústav v Hradci Králové. Ve třetím ročníku, v květnu 1916, narukoval do armády a po krátkém výcviku byl odvelen do etapní služby na rumunskou frontu . Konec války strávil ve Vídni . Na podzim 1918 vstoupil do služeb Československé armády, jako dobrovolník odjel bojovat na Slovensko proti Maďarům, padl však do zajetí a byl odsouzen k trestu smrti. Před popravou ho zachránil zákrok vojenské dohodové mise v Budapešti, který československým zajatcům zaručoval zacházení jako s příslušníky dohodových armád. Byl propuštěn, a ještě na sklonku 1918 se vrátil domů. 1919–45 se věnoval pedagogické práci, postupně učil v různých místech východních Čech . 1945 se stal místopředsedou Revolučního okresního národního výboru v Hradci Králové, krátce pracoval v Praze na ministerstvu školství a osvěty, po únoru 1948 vedl hradeckou pobočku Československého rozhlasu a 1950–58 působil ve funkci ředitele Krajského muzea v Hradci Králové. Po odchodu do důchodu žil v Hradci Králové, Praze a v Čížové na Písecku. 1936 se seznámil s Jaromírem Johnem, s nímž až do 1951 vedl bohatou korespondenci; dal rovněž podnět k založení Vlastivědného muzea v Dobrušce . Přispíval do periodik: Rudé právo, Kohoutek, Tvorba , Panoráma, Pochodeň , Var aj. 1924–27 redigoval vlastivědný sborník Od kladského pomezí . V Tvorbě publikoval také pod pseudonymem ...

Více od autora