Janusz Meissner
Korzár Marten : Červené kříže - Dl. 2

1970 | Nakladatelství Naše vojsko

Pokračování Martenova příběhu. Jan přechází pod francouzskou vlajku a chystá se na odplatu svému největšímu nepříteli, veliteli španělských karavel, Blascu de Ramirezovi. Podaří se mu výhodně koupit unesenou příslušnici španělské šlechty. Jan zjišťuje, že se jedná o seňoritu Marii Francescu de Vizella, jež je snoubenko…u právě Ramirezovou. Zdá se, že nyní mu nic nestojí v cestě za pomstou, avšak krásná dívka si pomalu získává jeho srdce... Pokračování Martenova příběhu. Jan přechází pod francouzskou vlajku a chystá se na odplatu svému největšímu nepříteli, veliteli španělských karavel, Blascu de Ramirezovi. Podaří se mu výhodně koupit u…nesenou příslušnici španělské šlechty. Jan zjišťuje, že se jedná o seňoritu Marii Francescu de Vizella, jež je snoubenkou právě Ramirezovou. Zdá se, že nyní mu nic nestojí v cestě za pomstou, avšak krásná dívka si pomalu získává jeho srdce...

Součástí souboru:

Korzár Marten 1970 (3sv., 221 + 183 + 195, 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	183
Jazyk:	česky
Překladatel:	Bořivoj Křemenák
Edice:	9. svazek ed. Eso
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Janusz Meissner

Janusz Meissner, literární pseudonym „poručík Herbert“ , kapitán – pilot polského vojska, spisovatel a autor deníků. Narodil se ve Varšavě v rodině řezbáře Jana Wiktora Meissnera, jeho bratrem byl kapitán Tadeusz Meissner. Od roku 1915 navštěvoval strojní a elektrotechnickou školu Wawelberga a Rotwanda ve Varšavě. Od července 1917 byl v POV, v listopadu 1918 vstoupil do polského vojska, nejprve sloužil jako letecký mechanik v 2. eskadře v Lublinu a v 7. eskadře ve Lvově. Koncem roku 1919 ukončil pilotní kurz v nižší pilotní škole v Krakově a v březnu 1920 ve vyšší pilotní škole v Poznani. Od července 1920 se účastnil polsko-ruské války v nově zformované toruńské eskadře v hodnosti seržanta - pilota. Za bojový let ze dne 16. července 1920 byl vyznamenán válečným křížem. Po skončení války se účastnil přípravy třetího slezského povstání. Po roce 1921 byl nadále činný v polském letectvu i jako sportovní letec. Po vypuknutí druhé světové války se účastnil jediného bojového letu při obraně Polska v září 1939, poté byl 19. září 1939 evakuován do Rumunska , odkud se dostal do Francie a po jejím pádu roku 1940 do Velké Británie. Zde byl redaktorem satirického časopisu Polski Spitfire, vyšlo však jen jediné číslo ve dvou exemplářích. Jeho kritika nezískala pochopení u představitelů polské exilové vlády, byl převelen do zálohy. Od 1. dubna 1941 byl korespondentem u letectva, účastnil se i bojových letů, 22. října 1942 uvolněn z vojenské služby, stal se ředitelem exilového Polského rádia - oddělení ministerstva informací. V lednu 1945 se stal šéfem oddělení propagandy, tisku a informací polských leteckých sil. V roce 1946 se vrátil do Polska, usadil se v Zakopaném. Od roku 1956 žil v Krakově, kde i zemřel. Má dva syny - Andrzeje a Jerzyho. Napsal řadu knih popularizujících tematiku letectva a námoř...

Více od autora