Janusz Meissner
Korzár Marten : Černá vlajka - [1. sv.]

1970 | Nakladatelství Naše vojsko

Černá vlajka, to je první ze tří knih série korzár Marten. Kniha popisuje životní příběh piráta Jana Kuny, který úspěšně dobývá poklady jiných lodí za pomoci své posádky, ale hlavně díky své rychlé a obratné lodi Zefýr. Jan si díky své statečnosti a umu získává pozornost anglické královny a stává se korzárem, pirátem p…od ochranou panovníka. Společně s touto ochranou získává jméno Marten, což je obdoba polského jména Kuna se stejným významem. Jeho loď o té doby také zdobí vlajka se zlatou kunou na černém podkladě. V prvním ze tří dílů se Jan se svými společníky, mezi nimiž nejvýznamnější je francouský rytíř Belmont, vydává do tropických oblastí, aby zde získal španělské zlato. Zde nachází zemi indiánů, zvanou Nahua. Po domluvě s domorodci si zde Martenova družina staví sklady pro své dobyté poklady, výměnou za nástroje pro indiány. Jan však v této zemi potkává Iniku, krásnou dceru náčelníkovu, do které se zamiluje. Současně se začíná více zajímat o prosperitu divošské země než o své dobyté poklady, k nelibosti svých pirátů. Nato přichází útoky španělských karavel, které mstí své potopené lodě... Do knihy jsou skvěle zapracována historická fakta, což atraktivitu příběhu jen zvyšuje. Černá vlajka, to je první ze tří knih série korzár Marten. Kniha popisuje životní příběh piráta Jana Kuny, který úspěšně dobývá poklady jiných lodí za pomoci své posádky, ale hlavně díky své rychlé a …obratné lodi Zefýr. Jan si díky své statečnosti a umu získává pozornost anglické královny a stává se korzárem, pirátem pod ochranou panovníka. Společně s touto ochranou získává jméno Marten, což je obdoba polského jména Kuna se stejným významem. Jeho loď o té doby také zdobí vlajka se zlatou kunou na černém podkladě. V prvním ze tří dílů se Jan se svými společníky, mezi nimiž nejvýznamnější je francouský rytíř Belmont, vydává do tropických oblastí, aby zde získal španělské zlato. Zde nachází zemi indiánů, zvanou Nahua. Po domluvě s domorodci si zde Martenova družina staví sklady pro své dobyté poklady, výměnou za nástroje pro indiány. Jan však v této zemi potkává Iniku, krásnou dceru náčelníkovu, do které se zamiluje. Současně se začíná více zajímat o prosperitu divošské země než o své dobyté poklady, k nelibosti svých pirátů. Nato přichází útoky španělských karavel, které mstí své potopené lodě... Do knihy jsou skvěle zapracována historická fakta, což atraktivitu příběhu jen zvyšuje.

Součástí souboru:

Korzár Marten 1970 (3sv., 221 + 183 + 195, 1. vyd.)

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	221
Jazyk:	česky
Překladatel:	Bořivoj Křemenák, B Křemánek
Edice:	8. svazek ed. 8. svazek ed. Eso
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 11. 2025 14:11
Číslo položky:	1457008

O autorovi

Janusz Meissner

Janusz Meissner, literární pseudonym „poručík Herbert“ , kapitán – pilot polského vojska, spisovatel a autor deníků. Narodil se ve Varšavě v rodině řezbáře Jana Wiktora Meissnera, jeho bratrem byl kapitán Tadeusz Meissner. Od roku 1915 navštěvoval strojní a elektrotechnickou školu Wawelberga a Rotwanda ve Varšavě. Od července 1917 byl v POV, v listopadu 1918 vstoupil do polského vojska, nejprve sloužil jako letecký mechanik v 2. eskadře v Lublinu a v 7. eskadře ve Lvově. Koncem roku 1919 ukončil pilotní kurz v nižší pilotní škole v Krakově a v březnu 1920 ve vyšší pilotní škole v Poznani. Od července 1920 se účastnil polsko-ruské války v nově zformované toruńské eskadře v hodnosti seržanta - pilota. Za bojový let ze dne 16. července 1920 byl vyznamenán válečným křížem. Po skončení války se účastnil přípravy třetího slezského povstání. Po roce 1921 byl nadále činný v polském letectvu i jako sportovní letec. Po vypuknutí druhé světové války se účastnil jediného bojového letu při obraně Polska v září 1939, poté byl 19. září 1939 evakuován do Rumunska , odkud se dostal do Francie a po jejím pádu roku 1940 do Velké Británie. Zde byl redaktorem satirického časopisu Polski Spitfire, vyšlo však jen jediné číslo ve dvou exemplářích. Jeho kritika nezískala pochopení u představitelů polské exilové vlády, byl převelen do zálohy. Od 1. dubna 1941 byl korespondentem u letectva, účastnil se i bojových letů, 22. října 1942 uvolněn z vojenské služby, stal se ředitelem exilového Polského rádia - oddělení ministerstva informací. V lednu 1945 se stal šéfem oddělení propagandy, tisku a informací polských leteckých sil. V roce 1946 se vrátil do Polska, usadil se v Zakopaném. Od roku 1956 žil v Krakově, kde i zemřel. Má dva syny - Andrzeje a Jerzyho. Napsal řadu knih popularizujících tematiku letectva a námoř...

Více od autora