Vasilij Ivanovič Čujkov
Konec Třetí říše

1966 | Nakladatelství Naše vojsko

Autor, maršál SSSR, velitel 8. gardové armády, jež porazila Pauluse na Volze a dobyla Berlína, zaznamenává události od května 1944 do konce války. Jednotlivé operace, zvláště dobytí Kostřína a útok na Berlín, popisuje krok zakrokem. Závěrem líčí obtíže jednání o kapitulaci, jež nacisté, ač byli v beznadějné situaci, um…ěle prodlužovali. Stalinovy omyly a chyby nezastírá. Zavinily, že Berlín nepadl již v únoru. Autor, maršál SSSR, velitel 8. gardové armády, jež porazila Pauluse na Volze a dobyla Berlína, zaznamenává události od května 1944 do konce války. Jednotlivé operace, zvláště dobytí Kostřína a útok na… Berlín, popisuje krok zakrokem. Závěrem líčí obtíže jednání o kapitulaci, jež nacisté, ač byli v beznadějné situaci, uměle prodlužovali. Stalinovy omyly a chyby nezastírá. Zavinily, že Berlín nepadl již v únoru.

Stav

Mírně opotřebená

razítka z knihovny, popsaná/pokreslená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, razítka z knihovny, popsaná/pokreslená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	218 , obrazové přílohy
Jazyk:	česky
Překladatel:	Antonín Jánský
Edice:	22. svazek ed. 22. svazek ed. Paměti
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 2. 2026 9:39
Číslo položky:	1633111

O autorovi

Vasilij Ivanovič Čujkov

Vasilij Ivanovič Čujkov byl sovětský voják, maršál a dvojnásobný hrdina SSSR , a diplomat. Hrál významnou roli při obraně Stalingradu a dobývání Berlína. Pocházel z rolnické rodiny. V roce 1918 vstoupil do Rudé armády a v letech 1918-1920 bojoval na Ukrajině, jižním Rusku a na Kavkaze a nakonec v Polsku. Na konci občanské války velel pluku. V letech 1923-1931 rotoval mezi Frunzeho vojenskou akademií, kde absolvoval některé zvláštní kursy specializované na Dálný východ, a Dálným východem, kde střídavě hrál úlohu diplomatického kurýra v Číně a člena štábu Vasilije Bljuchera. 1932-1935 vedl kurzy pro vyšší důstojníky a poté byl přeřazen k bojovým jednotkám . Jeho dosavadní úspěchy udělaly dojem na jeho nadřízené a jelikož volných míst pro povyšování bylo po Stalinových čistkách v armádě dost, bylo jen logické, že se měl zúčastnit i přepadení Finska. V průběhu bitvy o Suomussalmi nahradil 22. prosince 1940 v čele 9. armády jejího velitele Duchanova. Obtížnou situaci však vyřešit nedokázal a bitva skončila pro sovětskou stranu zdrcujíci porážkou a zničením dvou sovětských divizí a jednoho tankového praporu. Navzdory tomu však Čujkov přežil a ani dopad na jeho kariéru nebyl drastický. V roce 1940 byl již jako generálporučík vyslán do Číny jako vojenský atašé. V roce 1941 se vrátil do Moskvy, ale jeho práce se opět týkala diplomacie, navzdory opakovaným žádostem o znovupřiřazení ke frontovým jednotkám. Později byl ale jmenován zástupcem velitele rezervního sboru dislokovaného v jeho rodišti, kde řídil výcvik vojáků. Většinu času však pouze formálně, neboť jej odstavila těžká zranění utrpěná při nehodě. V červenci 1942 dočasně velel 64. armádě přiřazené k jižním...

Více od autora