Inna Rottová
Konec milovníka žen

2015 | Nakladatelství MOBA

V souboru povídek se vypráví o podvodech a zločinech, víceméně náhodných a neplánovaných, kterých se nedopouštějí opravdoví zločinci, ale obyčejní, nenápadní, dá se říct, že slušní a většinou postarší lidé, jejichž motivy a pohnutky jsou zdánlivě malicherné a banální. Tím komplikovanější je pátrání po pachatelích, kter…é vede kriminalistka kapitánka Sabina Hronová a amatérská „detektivkyně“, důchodkyně a tchyně majitele detektivní kanceláře Jana Brodská. V souboru povídek se vypráví o podvodech a zločinech, víceméně náhodných a neplánovaných, kterých se nedopouštějí opravdoví zločinci, ale obyčejní, nenápadní, dá se říct, že slušní a většinou postarší… lidé, jejichž motivy a pohnutky jsou zdánlivě malicherné a banální. Tím komplikovanější je pátrání po pachatelích, které vede kriminalistka kapitánka Sabina Hronová a amatérská „detektivkyně“, důchodkyně a tchyně majitele detektivní kanceláře Jana Brodská.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	269
Jazyk:	česky
ISBN10:	8024364565
ISBN:	9788024364568
Edice:	Krimi, 10. svazek ed. 10. svazek ed. Jana Brodská, 217. svazek ed. 217. svazek ed. Původní česká detektivka
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	19. 10. 2023 15:17
Číslo položky:	667072

O autorovi

Inna Rottová

Inna Rottová Mirovská, rozená Želeněcová, pseudonymy Joan Kerr, Inna Rott byla česká spisovatelka, tlumočnice a překladatelka, členka Obce spisovatelů, Klubu autorů literatury faktu a AIEP. Narodila se v Leningradě do židovské rodiny. Otec Samuil pocházel z Prahy, matka Galina z Varšavy, kde se ve dvacátých letech poznali. Otec se narodil v roce 1900 v židovské rodině v Libni, kam Marie Terezie po prusko-rakouské válce nechala vystěhovat Židy z pražského ghetta. V roce 1906 odešla jeho rodina před antisemitismem, na jih Francie, povzbuzena rehabilitací Alfreda Dreyfuse. Po první světové válce se chtěli vrátit do Československa, ale v prosinci 1918 proběhl pogrom v Holešově. Odjeli tedy do Polska a usadili se v městečku Jadów. Matka Galina pocházela z Varšavy z rodiny rabína. Když se se svobodně smýšlejícím Samuilem seznámili, tak ji ortodoxní rodina, jako nezdárnou, vyhnala. Její otec rabín za ni odsloužil rituální obřad za zemřelou, a „definitivně ji vymazal z paměti rodiny“. V roce 1926 odešli dále do Sovětského svazu, „moderního ráje dělníků a rolníků“, kde je ale okamžitě zatkli jako „narušitele hranic“. Z vězení je dostal maminčin bratr, který pracoval v Moskevské komunistické internacionále. Před dalším pronásledováním se uchýlili do Leningradu, kde jim pomohl maminčin dobře situovaný strýc. Koupil pro ně malý pokoj o dvanácti metrech čtverečních v osmipokojovém komunálním bytě. V roce 1941 rodinu v Leningradu zastihla válka. Matka s Innou a její o devět let starší sestrou Tamarou zůstaly v obleženém Leningradu, zatímco otec odešel bojovat, zraněn se vrátil aby v roce 1942 zemřel. Matka a dcery přežily obléhání Leningradu , přestály krutou zimu a hlad a několikrát je před smrtí zachránila šťastná náhoda. Po krátké známosti se Inna v roce 1960 provdala za českého studenta Jaromíra Mirovského a odstěhovala se s ním do Československa, z manželství pocházejí dvě dcery. V ob...

Více od autora