Adolf Born byl český malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, karikaturista a kostýmní výtvarník. Byl znám svými monarchistickými postoji. Narodil se v Českých Velenicích, kde se mluvilo česky i německy. V letech 1949–1950 studoval výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, později přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a na Akademii výtvarných umění v Praze, kde u prof. A. Pelce absolvoval. Během studií ho ale nejvíce ovlivnil František Tichý. Adolf Born sdílel jeho fascinaci cirkusy a varieté. Tehdejší filmové týdeníky v něm vzbudily náklonnost k exotice a zájem o individuality, jako byl etiopský císař Haile Selassie I. nebo Čankajšek. Literárně Borna nejvíce ovlivnili autoři bajek Krylov, La Fontaine a Ezop, z českých spisovatelů Bohumil Hrabal, Karel Poláček a Jaroslav Hašek. Od roku 1960 byla jeho díla vystavena po celém světě a získal za ně mnoho cen. Jeho doménou je grafika – suchá jehla, lept a především litografie. V roce 1962 se oženil a v roce 1964 se mu narodila dcera Erika Bornová. Jeho nejznámější díla zahrnují ilustrace knih od Miloše Macourka , Julese Verna , A. Dumase staršího , Vojtěcha Steklače a jiné. Je také autorem kostýmů a dekorací k opeře Antonína Dvořáka Čert a Káča inscenované v Národním divadle, dále inscenace hudební fakulty HAMU – opera V studni Viléma Blodka. Jeho animace navíc vtipně glosují i děj ve filmové sérii o básnících a jeho animace nechybí dokonce i v závěrečném dílu Jak básníci čekají na zázrak, který byl uveden do kin měsíc před jeho smrtí. Zemřel 22. května 2016 ve věku 85 let. Poslední rozloučení s umělcem proběhlo ve velké obřadní síni strašnického krematoria 27. května 2016. Roku 1974 byl na světové výstavě v Montr...

Maj Sjöwallová, nepřechýleně Maj Sjöwall byla švédská spisovatelka, překladatelka a novinářka. Dosáhla světové proslulosti hlavně sérií románů o zločinu. Těchto deset volně navazujících románů z prostředí stockholmské kriminálky napsala společně se svým životním partnerem, kterým byl švédský spisovatel a novinář Per Wahlöö. Jejich osobní i pracovní vztah trval celkem 13 let až do roku 1975, kdy Per Wahlöö v 48 letech zemřel. Hlavní postavou celé série je komisař Martin Beck. Během deseti let, ve kterých romány odehrávají, se z řadového detektiva na oddělení vražd policie ve Stockholmu vypracuje až na jeho šéfa. Případy, kterými se Beck a jeho kolegové zabývají, jsou povětšinou velmi závažné, např. hledání sériového vraha nezletilých dívek v třetím románu Muž na balkóně, nebo postřílení osmi cestujících samopalem v autobuse městské hromadné dopravy ve čtvrté knize Noční autobus. Jak však oba autoři zdůrazňují, nejedná se o klasické detektivky, ale o skutečné romány se snahou o důkladné vykreslení charakterů jednotlivých postav, ať už detektivů, pachatelů ale často i obětí. V neposlední řadě mají knihy i silný sociální podtext. Sjöwallová i Wahlöö byli přesvědčenými marxisty a tento jejich politický postoj je v románech značně patrný v ostré kritice švédské společnosti 60. a 70. let 20. století. Partneři psali skutečně společně u jednoho stolu, každý jednu kapitolu, které si po napsání vyměnili k vzájemné revizi. Jejich souznění bylo tak hluboké a jejich literární styl tak podobný, že po nějaké době ani sami nedokázali rozeznat, kdo z nich byl autorem které kapitoly. Několik knih přeložila společně s Per Wahlöö již v 60. letech 20. století, ale této činnosti se věnovala především po jeho smrti a stala se ve Švédsku uznávanou překladatelkou z angličtiny, dánštiny a norštiny. Přeložila mimo jiné knihy těchto autorů:...

Phyllis Dorothy James, baronka z Holland Parku, OBE , známá jako P. D. Jamesová, byla anglická spisovatelka detektivních příběhů a doživotní členka britské Sněmovny lordů za Konzervativní stranu. Proslavila se hlavně díky detektivním románům s postavou detektiva a básníka Adama Dalglieshe. Narodila se v Oxfordu v rodině daňového inspektora Sidneyho Jamese. Navštěvovala školu v Ludlow a později střední dívčí školu v Cambridgi. Po střední škole začala v Cambridgi pracovat na daňovém úřadě a poté v divadle. Tam se také seznámila se svým budoucím manželem, Connorem Bantry Whitem, se kterým má dvě dcery. Jejich manželství bylo poznamenáno tím, že se u Connora Whita po návratu z války rozvinula psychická porucha a většinu života musel strávit v psychiatrických ústavech. Jamesová rodinu finančně podporovala tím, že pracovala jako úřednice, např. na ředitelství nemocnic. Po smrti svého manžela v roce 1964 začala pracovat na kriminalistickém oddělení ministerstva vnitra, kde zůstala až do odchodu do důchodu v roce 1979. Začala psát v polovině 50. let. První detektivní romány P.D. Jamesové se často odehrávají v prostředí britských státních institucí, jakými jsou zdravotnické a kriminalistické ústavy, jejichž prostředí Jamesová díky své práci dobře znala. Její pozdější romány se většinou odehrávají v uzavřených komunitách, např. v nakladatelství, teologické koleji, na ostrově nebo na soukromé klinice. Typickým znakem všech jejích detektivních románů je komplexní příběh, propracované postavy a posun od čistě detektivního románu k obecné fikci s realistickými prvky. Jamesová se nesoustředí jen na zápletku a odhalení zločince, ale klade důraz na charakteristiku postav, prostředí a na ničivé následky zločinu a jeho vliv na životy všech zúčastněných. Nejznámější část díla P.D. Jamesové tvoří série knih, jejichž hlavním hrdinou je Adam Dalgliesh. V dalších dvou románech je hlavní postavou majitelka detektivní kanceláře Cordelia Gr...