Knihy
Ostatní
Humor
James Herriot
KOMPLET James Herriot 3X Když se zvěrolékař ože...

James Herriot: KOMPLET James Herriot 3X Když se zvěrolékař ožení + Zvěrolékař mezi nebem a zemí + To by se zvěrolékaři stát nemělo

James Herriot, Jiří Bouda
KOMPLET James Herriot 3X Když se zvěrolékař ožení + Zvěrolékař mezi nebem a zemí + To by se zvěrolékaři stát nemělo

1978 | Nakladatelství Práce

Obsažené svazky:

To by se zvěrolékaři stát nemělo 1978 (467 s., 1. vyd.)
Když se zvěrolékař ožení 1981 2.díl (413 s., 1. vyd.)
Zvěrolékař mezi nebem a zemí 1986 3. díl (494 s., 1. vyd.)

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, archy stále nerozřezané

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, archy stále nerozřezané
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	413 + 467 + 494
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Cyril Bouda, J Bouda
Překladatel:	Eva Marxová
Edice:	Erb, 2, 4, 6. svazek ed. 2, 4, 6. svazek ed. Zvěrolékař, Erb : Malá řada, Erb. Modrá řada
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 8. 2023 11:45
Číslo položky:	611016

O autorech

James Herriot

James Herriot, občanským jménem James Alfred Wight byl britský veterinář a spisovatel, který proslul sérií knih o svém životě veterináře a působení u RAF za druhé světové války. Narodil se 3. října 1916 v anglickém městě Sunderland. Rodiče, James a Hannah se brzy po svatbě přestěhovali do Glasgow ve Skotsku, kde James pracoval ve výrobně lodí a hrál na klavír v místním kině, zatímco Hannah byla švadlenou a zpěvačkou. V konečné fázi těhotenství odjela Hannah zpět do Sunderlandu, kde porodila a o tři týdny později se vrátila zpět do Glasgow. James chodil na základní školu v Yokeru a poté na střední školu v Glasgow. V roce 1939 ve svých 23 letech úspěšně ukončil studia na veterinární škole v Glasgowě a stal se zvěrolékařem. V lednu roku 1940 krátce pracoval ve veterinární praxi v Sunderlandu, pak se v červnu přestěhoval do města Thirsk v hrabství Yorkshire blízko národního parku North York Moors, kde byl až do konce života zaměstnán v soukromé veterinární ordinaci. 5. listopadu 1941 se oženil s Joan Catherine Anderson Danburyovou. Společně vychovali dvě děti, Jamese Alexandra , který se později také stal veterinářem a partnerem téže ordinace. Jejich dcera Rosemary vystudovala medicínu a stala se lékařkou. V roce 1942 sloužil u Royal Air Force. Během té doby se jeho manželka odstěhovala zpět do domu svých rodičů. Po skončení služby u RAF se k nim přistěhoval také. Zde zůstali až do roku 1946 a poté se přestěhovali zpět do Kirgate 23. V roce 1953 společně koupili dům v ulici Topcliffe Road v Thirsku. Z původní ordinace je dnes muzeum „Svět Jamese Herriota“, zatímco dům v Topcliffe Road je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti. Později se přestěhovali do 6 kilometrů vzdálené vesnice Thirlby, kde Wight žil až do konce života. Snil o psaní knih po celý život, ale vzhledem k jeho povolání, časovému vytížení a rodině se mu tento záměr nedařilo uskutečnit. Až v roce 196...

Více od autora

Jiří Bouda

Jiří Bouda byl český grafik, malíř a ilustrátor, syn akademického malíře Cyrila Boudy. Narodil se do umělecké rodiny malíře a ilustrátora Cyrila Boudy a již od mládí projevoval talent ke kreslení. Vystudoval Státní grafickou školu a po jejím ukončení byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, do ateliéru prof. Karla Svolinského. Již tehdy se začalo projevovat jeho zaujetí pro technická témata, což prokázala i závěrečná práce při ukončení studia v roce 1959, kterou byl kalendář s pražskými motivy, kde však převládalo téma dopravy. Po ukončení školy, pro svoji zálibu v dopravě, zejména železniční, nastoupil na místo signalisty na stavědle nádraží v Praze – Bubenči. Po odchodu na vojnu byl přijat do Armádního výtvarného studia a díky tomu se mohl dále věnovat výtvarné práci. Po návratu z vojny mu byla nabídnuta práce na restaurování velmi poničeného papírového Langweilova modelu Prahy v městském muzeu . Této náročné práce se zhostil spolu se svou ženou Janou, též výtvarnicí, se kterou společně studovali a v roce 1962 se vzali; o tři roky později se jim narodil syn Martin. Práce na záchraně modelu trvaly šest let. Přitom jim velmi pomohlo důkladné studium díla českého malíře a kreslíře Vincence Morstadta, zejména jeho vedut. S jejich pomocí se podařilo při rekonstrukci zachovat původní podobu zničených částí modelu. Od roku 1968 se stal předsedou skupiny pro studium a dokumentaci železniční historie. Významným způsobem se podílel na spolupráci s technickými muzei v Praze, Brně i dalších městech při přípravě rozsáhlých výstav o dopravě např. 100 let veřejné dopravy v Praze , 100 let hromadné dopravy v českých zemích , Jak se kdysi cestovalo a dalších. Jiří Bouda byl dlouholetým členem SČUG Hollar a patřil k předním českých grafikům. Žil a tvořil v Praze. Technika a hromadná doprava, zejména železniční, se staly hlavním námětem jeho obrazů, ilustrací, gra...

Více od autora