Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, byl francouzský herec, spisovatel a dramatik období francouzského klasicismu, tzv. Velkého století. Syn měšťana, proti vůli rodiny se stal komediantem. Původně byl členem kočovné společnosti, později si založil svoji vlastní divadelní společnost. Brzy se svými hrami proslavil, především mezi chudinou. Zabýval se tzv. nízkým dramatem, především komedií a fraškou. Protože ve svých hrách kritizoval a zesměšňoval společnost , dostával se do častých sporů s královským dvorem. Jeho hry se dodnes objevují na jevištích. Molière patří k nejslavnějším dramatikům éry francouzského i světového klasicismu, během vlády krále Ludvíka XIV. Začínal jako herec v kočovné společnosti, později se stal ředitelem vlastního kočovného souboru, se kterým cestoval po třináct let po francouzském venkově. Poté, co se proslavil, účinkoval také na královském dvoře, kde často spolupracoval s hudebním skladatelem Jeanem-Baptistem Lullym. Molière se věnoval zejména tzv. nízkým literárním žánrům . Jeho díla byla v tehdejší době velmi odvážná zejména v kritice mravů a společenských poměrů své doby. V satirických veselohrách zesměšňoval pokrytectví, šlechtu a její snobskou morálku a v neposlední řadě v 17. století zatracovanou církev. Tvořil v typově barvité škále veseloher, od lidové frašky po propracovanou charakterovou zápletku. Problematika Molièrova díla je velmi rozsáhlá . V jeho díle je také zřetelná inspirace komedií dell'arte. Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, se narodil 15. ledna 1622 v Paříži. Jeho otec byl dvorní čalouník. Moliére studoval na clermontské jezuitské koleji, právnický diplom získal v Orléansu. V roce 1643 vytvořil za patronace dramatika Pierra Corneille spolu s Madeleine Béjátrovu a dalšími herci divadelní soubor zvaný Skvělé divadlo (Illustre...

Sergej Nikolajevič Sergejev-Censkij byl ruský sovětský spisovatel, dramatik a básník. Narodil se v rodině učitele . V roce 1895 vystudoval učitelský ústav a pak léta učil v různých částech Ruska. Procestoval Kavkaz, Střední Asii a Sibiř. V roce 1905 se usadil na Krymu u Alušty. V období druhé světové války byl evakuován do Kujbyševa a Alma-Aty. V roce 1943 byl zvolen členem Akademie věd. Před první světovou válkou, ovlivněn Leonidem Andrejevem, psal tragické depresivní povídky. Po roce 1917 se uchýlil k námětům z ruské historie a psal též o ruských spisovatelích . Jeho největší dílo Preobraženije Rossii je historická epopej o přerodu Ruska cestou sovětské revoluce, za kterou obdržel v roce 1942 Stalinovu cenu.