Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Asie
Stanislav Kostka Neumann
KOMPLET 2X Zahrada Priapova svazek 3 - Jošiwara...

Stanislav Kostka Neumann: KOMPLET 2X Zahrada Priapova svazek 3 - Jošiwara, japonské město milování + Fanuščina nožka, čili, Francouzský sirotek v růžovém střevíčku V JEDNOM SVAZKU

Stanislav Kostka Neumann, Nicolas-Edme Rétif de La Bretonne
KOMPLET 2X Fanuščina nožka, čili, Francouzský sirotek v růžovém střevíčku + Zahrada Priapova svazek 3 - Jošiwara, japonské město milování

1927 | Nakladatelství Ladislav Šotek

Obsažené svazky:

Fanuščina nožka, čili, Francouzský sirotek v růžovém stře..., povídka zajímavá a morální 1928 (226 s.)
Zahrada Priapova svazek 3 - Jošiwara, japonské město milo..., jeho původ, minulost i přítomnost 1927 (256 , vii obrazových příloh)

Stav

Dobrý

vazba u předsádky prasklá, prasklý hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, vazba u předsádky prasklá, prasklý hřbet
Vazba:	pevná
Počet stran:	226 + 256
Jazyk:	česky
Překladatel:	Stanislav Kostka Neumann
Edice:	Zahrada Priapova
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 12. 2024 7:29
Číslo položky:	1089915

O autorech

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora