Josef Macek byl český historik-medievista a československý politik Komunistické strany Československa. Tématem jeho studií bylo nejprve husitské hnutí, později italská renesance a jagellonské období v českých zemích. Působil také jako poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Po únoru 1948 se jako mladý komunista stal předním režimním historikem. V šedesátých letech ve své práci z marxistických pozic ustupoval. Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968. K roku 1968 se profesně zmiňuje coby ředitel Historického ústavu ČSAV z obvodu Brno. XII. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem Ústředního výboru KSČ. XIII. sjezd KSČ ho zvolil za člena ÚV KSČ. Na funkci rezignoval v říjnu 1969. Na přelomu let 1967-1968, při jednání ÚV KSČ o odchodu Antonína Novotného z postu prvního tajemníka strany, navrhl Macek úspěšně, aby odcházejícímu Novotnému bylo vysloveno poděkování za jeho dosavadní veřejnou činnost, čímž mu neměla být brána možnost budoucího politického uplatnění. Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění , kde setrval do prosince 1969, kdy rezignoval na poslaneckou funkci. Jeho kariéra skončila po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jako historik i jako poslanec Federálního shromáždění se jasně postavil proti okupaci Československa. V roce 1970 byl zbaven všech funkcí, vyloučen z KSČ a Historický ústav, který budoval a vedl, byl reorganizován. Doma nemohl publikovat, proto vydával v zahraničí. Posmrtně vyšlo jeho velké dílo Jagellonský věk v Čechách. Ke konci života se zajímal o Zjevení Panny Marie v Suchém Dole....

Robert Jungk, vlastním jménem Robert Baum byl rakouský futurolog, novinář a spisovatel židovského původu. Studoval filozofii a psychologii v Berlíně, psychologii a sociologii na Sorboně v Paříži, historii v Curychu, kde v roce 1945 získal doktorát. Pro svůj židovský původ byl v roce 1933 nacistickým režimem zbaven německé státní příslušnosti a uvězněn. V letech 1965 až 1968 byl prezidentem vídeňského Ústavu pro otázky budoucnosti . Působil na výzkumných centrech v Německu, Rakousku, USA a Švýcarsku. V roce 1967 spoluzaložil skupinu Mankind 2000 a od roku 1974 byl jejím předsedou.

Narodil se 14.6.1931 v Horažďovicích. Vystudoval na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity obor zoologie-parazitologie. Pracoval jako vedoucí vědecký pracovník Parazitologického ústavu ČSAV v oboru výzkumu cizopasných členovců, jejich ekologie, zoogeografie a významu v přenosu nákaz. Zúčastnil se řady expedic, které studovaly přírodní ohniskovost nákaz a problémy lékařské geografie v zemích jihovýchodní Evropy . Studijně navštívil Skalnaté hory , byl členem I. a II. čs. expedice do Hindúkuše a III. čs.expedice do Himálaje . Pracoval v Afganistánu , Ugandě a na Kubě . Je autorem a spoluautorem více než 160 vědeckých prací zveřejněných v čs. i zahraničním tisku a velkého počtu odborných pojednání a popularizačních článků. Spolupracoval také na přípravě řady relací Čs.Rozhlasu i Čs.televize.