Carlo Goldoni
Komedie : Díl 1-2

1954 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Divadelní hry - komedie z Itálie 18. století. Divadelní hry - komedie z Itálie 18. století.

Obsažené svazky:

Komedie 1954 Svazek první (672 s., 1. vyd.)
Komedie 1954 Svazek 2 (508 s. : il, 1. vyd.)

Stav

Dobrý

2. díl bez obálky

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, 2. díl bez obálky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	672 + 508
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jan Vladislav, Jaroslav Pokorný, Vladimír Horáček
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 1. 2026 12:13
Číslo položky:	1549145

O autorovi

Carlo Goldoni

Carlo Goldoni byl proslulý italský dramatik, především autor mnoha desítek komedií, z nichž mnohé se hrají dodnes. Narodil se v rodině lékaře Giulia Goldoniho a Margherity Salvioni. Číst a psát se naučil už ve čtyřech letech, svou první hru napsal v devíti letech. Stěhovavý život nezdařile podnikavého otce a vlastní neposednosti jej hnaly od dětských střevíčků nejrůznějšími městy severní Itálie: než ve 40 letech zakotvil k trvalejšímu pobytu jako profesionální dramatik v Benátkách. Pokusil se studovat filosofii u dominikánů v Rimini , práva v Pavii a později v Modeně . Studium práv dokončil až v roce 1731 v Ravenně. Mezitím psal další hry, kočoval s hereckou společností, pracoval v různých advokátních kancelářích. Určitou dobu působil i jako tajemník benátského velvyslance v Miláně. V roce 1734 se stal účastníkem bitvy u Parmy a vrátil se do Benátek. Tam se začal věnovat už výhradně divadlu. S divadelní společností se pohyboval po Itálii, během pobytu v Janově se oženil s Nicolettou Conniovou. V dalších letech se úspěšně hrály desítky jeho her, byl ředitelem divadel v Benátkách i Janově, psal libreta oper. V roce 1757 byl jmenován v Parmě dvorním básníkem francouzských Bourbonů s pravidelnou penzí. V roce 1758 jej přijal na audienci papež Kliment XIII.. V roce 1763 odjel do Paříže, kde se stal vychovatelem královských dcer a psal další komedie. V letech 1784–1787 napsal své Paměti. V roce 1792 mu Národní konvent zastavil penzi. Obnovil mu ji na přímluvu přátel v únoru 1793. Zemřel v chudobě den před tímto rozhodnutím.

Více od autora