František Kožík, Julius Kalaš
Komediant : hudební komedie o třech dějstvích

1944 | Osvěta, knihkupectví a nakladatelství Jaromír Mareš

Stav

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	92
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Plzeň
Vystaveno:	29. 7. 2025 14:42
Číslo položky:	1322011

O autorech

František Kožík

František Kožík byl český spisovatel a esperantista, autor historických a biografických románů aj. Jako textař písní a herec používal pseudonym Jiří Žalman. Školní docházku začal ve válečném roce 1915 na cvičné škole při učitelském ústavu v Kroměříži. Poté v roce 1919 nastoupil na reálné gymnázium v Uherském Hradišti, kde však studoval pouze do roku 1925 a maturoval v roce 1927 již na českém státním reálném gymnáziu v Brně. Posléze studoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, kde v roce 1931 získal titul doktora práv. V letech 1931–1933 byl také posluchačem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a od roku 1928 mimořádným posluchačem brněnské konzervatoře, kde v roce 1931 vykonal absolutorium v oboru režie a dramaturgie. Mezi léty 1933 a 1940 byl rozhlasovým režisérem programu Verda Stacio v Brně, vysílajícího v esperantu, členem herecké skupiny TRAKT, živil se tedy mj. jako dramaturg a herec. Rozhlas vysílal v roce 1935 jeho operetu v esperantu Sur rozoj sternite . V češtině připravil mnoho dalších rozhlasových pořadů, zvláště pro mládež. Méně známou skutečností je, že psal také libreta k operám . Za protektorátu byl dramaturgem propagandistických rozhlasových skečů. 30. dubna 1943 František Kožík o svých zážitcích z cesty do Katyně promluvil v rozhlase. V roce 1948 právě cesty do Katyně využila STB a přinutila Františka Kožíka ke spolupráci. Svazek informátora byl ale založen až v květnu 1957 pod krycím názvem Medard. V devadesátých letech se účastnil podvečerů a besed na výstavách, které uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí. Jeho první manželka Zdeňka Švabíková byla herečka, také členka TRAKTu; ...

Více od autora

Julius Kalaš

Julius Kalaš byl český hudební skladatel, pedagog a klavírista. Vystudoval gymnázium v Praze a Pražskou konzervatoř. Byl žákem Jaroslava Křičky a Josefa Bohuslava Foerstra. Po dokončení studia na konzervatoři pokračoval na mistrovské škole u Josefa Suka. Souběžně studoval práva na Karlově univerzitě a v roce 1930 se stal doktorem práv. Až do roku 1948 pracoval jako úředník Zemského finančního ředitelství v Praze. Kromě toho působil jako dirigent a autor scénické hudby u divadla Na Slupi, Nového divadla Oldřicha Nového, Národního divadla a dalších pražských divadel. V roce 1948 se stal profesorem na katedře Zvuk a hudba ve filmu Filmové fakulty Akademie múzických umění v Praze. V letech 1949–1950 byl děkanem a v letech 1950–1957 proděkanem Filmové fakulty. Současně působil jako funkcionář v různých hudebních organizacích . Byl prvním předsedou Českého hudebního fondu i předsedou Syndikátu českých filmových umělců a techniků. Byl autorem jak vážné hudby orchestrální a komorní, tak i hudby populární. Značnou část jeho díla tvoří operety a hudební komedie. Nejvíce však proslul jako skladatel filmové hudby. Podílel se rovněž na vzniku hudebního pěveckého souboru Kocourkovští učitelé. Byl jejich uměleckým vedoucím a klavíristou. Kocourkovští učitelé vystupovali v kabaretech, na koncertech, na zájezdech, v estrádách i ve filmu. Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově . Za své zásluhy získal v roce 1965 titul zasloužilý umělec.

Více od autora