Karel Pacner
Kolumbové vesmíru

1976 | Nakladatelství Mladá fronta

Poutavá knížka zachycuje poměrně krátkou, ale událostmi bohatou historii kosmonautiky. Vypráví o průkopnících moderní raketové techniky, o poválečných snahách otevřít bránu vesmíru a o hlavním konstruktéru sovětskýchkosmických raket. Líčí první let člověka do vesmíru, americký kosmický projekt Apollo, úspěšné přistání …kosmonautů na Měsíci a nové úkoly posádek kosmických lodí. V závěru uvádí schémata umělých kosmických těles. Poutavá knížka zachycuje poměrně krátkou, ale událostmi bohatou historii kosmonautiky. Vypráví o průkopnících moderní raketové techniky, o poválečných snahách otevřít bránu vesmíru a o hlavním konstru…ktéru sovětskýchkosmických raket. Líčí první let člověka do vesmíru, americký kosmický projekt Apollo, úspěšné přistání kosmonautů na Měsíci a nové úkoly posádek kosmických lodí. V závěru uvádí schémata umělých kosmických těles.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

Další varianty

Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 6. 2026	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 6. 2026	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 6. 2026	59 Kč
Stav Dobrý potrhaná obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 6. 2026	59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Miloslav Novotný
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	447 , 48 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	75. svazek ed. 75. svazek ed. Kolumbus
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 9. 2017 11:9
Číslo položky:	17098

O autorovi

Karel Pacner

Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.

Více od autora