Eliška Krásnohorská
Kocour v botách a jiné pohádky

2000 | Nakladatelství Vyšehrad

Kdo z nás by neměl rád pohádky. Klasické pohádky Elišky Krásnohorské, které provázejí již několik generací, není třeba představovat. Při vzpomínce na dětství se jistě každému z nás vybaví tajuplné pohádkové bytosti, jako je lesní žínka, čerti, draci a mnohé další. Vybavíme si i řadu pohádek, které nás učily, že dobro v…ítězí nad zlem, moudrost nad hloupostí a na prvním místě by měla být pravda a spravedlnost. Připravili jsme pro vás drobný výběr pohádek a byli bychom velmi rádi, kdybyste společně se svými dětmi strávili nad knížkou mnoho příjemných chvilek. K tomu jistě napomohou i půvabné ilustrace Hedviky Vilgusové. Kdo z nás by neměl rád pohádky. Klasické pohádky Elišky Krásnohorské, které provázejí již několik generací, není třeba představovat. Při vzpomínce na dětství se jistě každému z nás vybaví tajuplné poh…ádkové bytosti, jako je lesní žínka, čerti, draci a mnohé další. Vybavíme si i řadu pohádek, které nás učily, že dobro vítězí nad zlem, moudrost nad hloupostí a na prvním místě by měla být pravda a spravedlnost. Připravili jsme pro vás drobný výběr pohádek a byli bychom velmi rádi, kdybyste společně se svými dětmi strávili nad knížkou mnoho příjemných chvilek. K tomu jistě napomohou i půvabné ilustrace Hedviky Vilgusové.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	69
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070214627
ISBN:	9788070214626
Ilustrátor:	Hedvika Vilgusová
Vydání:	Vyd. v tomto výběru 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 8. 2024 10:9
Číslo položky:	941558

O autorovi

Eliška Krásnohorská

Eliška Krásnohorská, vlastním jménem Eliška Pechová, v matrice Elisabeth Dorothea , byla česká básnířka, libretistka, spisovatelka a překladatelka. Narodila se v Praze v druhém manželství řemeslníka Andrease Pecha a Dorothey Kateřiny Vodvářkové , jako sedmé dítě z osmi sourozenců. Z prvního manželství s Marií Svobodovou měl její otec tři děti – Josefa lékaře, Karla a Marii , z druhého s Dorotheou – Jindřicha hudebního skladatele, Adolfa fotografa, Julianu Pallovou , Elišku a Dorotheu učitelku a malířku. Otec mylně odvozoval svůj původ ze šlechtického rodu Pechů z Krásné Hory, podle kterého si Eliška později zvolila pseudonym. Matka, která pocházela z Blatné zajistila dětem vzdělání, zprvu v Plzni. Eliška získala patřičné vědomosti v pražské německé dívčí škole Svobodově a s pomocí strýce Vojtěcha, bratrů i přátel je systematicky rozšiřovala. Naučila se mj. hře na klavír, zpěvu a malovat. Mezi literární osobnosti okruhu Ruchovců ji uvedli Karolina Světlá a Vítězslav Hálek Zabývala se emancipačním hnutím žen, byla členkou a pak i starostkou Ženského výrobního spolku českého, který založila roku 1871 Karolina Světlá. Roku 1901 se po Josefíně Humpal-Zemanové stala redaktorkou Ženských listů a psala do časopisu také své články. Sehnala přes 4 810 podpisů pod petici říšské radě za otevření dívčího gymnázia, aby dívky získaly maturitu a poté povolení studovat na univerzitě. V Petici nezmínila Minervu, neboť tento spolek ještě neexistoval. Liknavý postoj vídeňské vlády, nezájem veřejnosti a českých žurnalistů ji přiměl k založení soukromého dívčího gymnázia. V červnu 1890 vypracovala provolání Vzdělanstvu českému! v němž ohlásila budoucí založení Minervy, spolku pro ženské studium, který toto dívčí gymnázium bude vydržovat. Žádost o povolení spolku...

Více od autora