Vladimír Jiránek byl český karikaturista, ilustrátor, kreslíř, scenárista a režisér animovaných filmů. Charakteristickou je pro něj jednoduchá linka. Mezi jeho nejznámější díla patří Bob a Bobek – králíci z klobouku. Patří mezi první absolventy přeloučského gymnázia. Od roku 1956 žil v Praze. V roce 1962 absolvoval na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy žurnalistiku, ale po celý život působil jako kreslíř a ilustrátor na volné noze. Mezi časopisy, se kterými spolupracoval, patří: Dikobraz, Mladý svět, Melodie, Technický magazín, Literární noviny, Živa atd. Je také autorem obrázků v počítačové hře Expedice na divnou planetu pro počítače Sinclair ZX Spectrum. Od roku 1990 se věnoval zejména politické karikatuře. Jeho kreslené vtipy na aktuální témata bylo možno vidět v Lidových novinách, Mladé frontě DNES, v Hospodářských novinách, v časopise Reflex a na internetových stránkách Neviditelného psa. Jiránkovy kresby zdobí i rodný dům Sigmunda Freuda v Příboře, stylizovaná podoba Sigmunda Freuda se totiž často objevuje v jeho kresbách jako prototyp psychiatra či psychologa. Jméno „Jiránek“ nese planetka 1997 ET1 objevená v roce 1997. Zemřel v noci z 6. na 7. listopadu 2012.

Miroslav Barták je slovenský a český kreslíř, ilustrátor a humorista. Žije u Prahy. Původním povoláním je námořník, vystudoval Námořní akademii ve Varně, v Bulharsku. V letech 1960–1969 se plavil na obchodních lodích po světových oceánech jako lodní inženýr. Od roku 1969 však pracuje jako umělec na volné noze. Od roku 1970 je kmenovým spolupracovníkem švýcarského humoristického časopisu Nebelspalter a pracuje též pro curyšský Das Magazin. V roce 1990 byl zvolen prvním předsedou České unie karikaturistů, funkci zastával do roku 1998. Za svou tvorbu získal mnoho ocenění, mj. na Humorestu , Bienále Písek ; je nositelem výroční ceny České unie karikaturistů za rok 2005. V letech 1969–2003 uspořádal 70 samostatných výstav v Evropě, vydal 8 autorských knih, 50 ilustrovaných knih doma i v zahraničí, 2 kreslené filmy a 52 krátkých grotesek pro TV. Je autorem vtipů, které se obejdou beze slov a mají často hořkou příchuť. Absence slov v jeho kresbách činí jeho dílo mezijazykově srozumitelné.

Jan Vyčítal byl český zpěvák, textař, karikaturista a autor kreslených vtipů. Byl zakládajícím členem, hlavním textařem a vedoucím skupiny Greenhorns a také autorem textů písní, které s Greenhorns zpívali Michal Tučný a Josef Šimek. Mezi jeho nejznámější skladby patří „Oranžový expres“ , „Blízko Little Big Hornu“ nebo „To tenkrát v čtyřicátom pátom“. Byl též autorem některých textů pro Hanu Zagorovou nebo Věru Martinovou. Na střední výtvarné škole vystudoval obor Propagační grafika. Poté pracoval ve výtvarném oddělení Československé televize a přispíval do satirického časopisu Dikobraz. Po roce 1968 musel publikovat pod pseudonymy. Režim také v roce 1972 donutil kapelu Greenhorns změnit název na Zelenáči. V roce 1974 na čas přepustil kapelnické místo Petru Bryndačovi, jelikož ten měl jako jediný z kapely absolvovanou konzervatoř. Od téhož roku Jan Vyčítal též nesměl z politických důvodů textovat písně a jeho jméno se nesmělo nikde objevit. S kreslířem Milošem Kánským udělal podle scénáře Václava Mikoláška sedmidílný seriál večerníčků Přátelé z vesmíru . Pro potíže s levou rukou od roku 1999 nehrál na kytaru, na koncertech pouze zpíval a moderoval. Svůj překlad Boba Dylana „Lily, Rosemary a Srdcovej kluk“ zazpíval také na albu Roberta Křesťana a Druhé trávy Dylanovky . V roce 2007 se zapojil do přesvědčovací kampaně vlády Mirka Topolánka pro vybudování americké vojenské základny v Brdech jako součásti systému protiraketové obrany USA. Stal se také aktivistou iniciativy PRO . Otextoval a s tehdejší ministryní obrany Vlastou Parkanovou nazpíval píseň „Dobrý den, prapore hvězd a pruhů“ na hudbu oslavné písně „Pozdrav astronautovi“ nazpívané poprvé Gustavem Bromem, která je známa jako „Dobrý den, majore Gagarine“. Píseň vyvolala vlnu kritiky a posměc...