Jiří Horák
Kniha o staré Praze

2020 | Nakladatelství Dokořán

Poutavé, většinou málo známé příběhy z dějin Prahy, které nenajdeme v učebnicích dějepisu, ačkoliv jsou součástí historie, výpovědí o své době, o jejích zvycích a mravech, o společenské atmosféře. V pestré mozaice staropražských obrázků se dočteme například o osudech nejstaršího platanu v Praze, zasazeného ve 13. stole…tí maltézskými rytíři, o první soše na Karlově mostě nebo příběh Pražského Jezulátka. Ocitneme se na dvoře císaře Rudolfa II., staneme se svědky bitvy na Bílé hoře, staroměstské exekuce i boje se Švédy. Poznáme prvního pražského kavárníka, první lékárníky či posledního pražského kata. Seznámíme se rovněž s reáliemi života středověkého města, s tehdejším soudnictvím, tresty a žaláři, s koloritem barokní, rokokové i biedermeierovské Prahy. Poutavé, většinou málo známé příběhy z dějin Prahy, které nenajdeme v učebnicích dějepisu, ačkoliv jsou součástí historie, výpovědí o své době, o jejích zvycích a mravech, o společenské atmosféře. V p…estré mozaice staropražských obrázků se dočteme například o osudech nejstaršího platanu v Praze, zasazeného ve 13. století maltézskými rytíři, o první soše na Karlově mostě nebo příběh Pražského Jezulátka. Ocitneme se na dvoře císaře Rudolfa II., staneme se svědky bitvy na Bílé hoře, staroměstské exekuce i boje se Švédy. Poznáme prvního pražského kavárníka, první lékárníky či posledního pražského kata. Seznámíme se rovněž s reáliemi života středověkého města, s tehdejším soudnictvím, tresty a žaláři, s koloritem barokní, rokokové i biedermeierovské Prahy.

Stav

Nová

Skladem do týdne

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	368
Jazyk:	česky
ISBN10:	807363984X
ISBN:	9788073639846
Vydání:	Páté vydání, čtvrté opravené a rozšířené
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 1. 2026 9:27
Číslo položky:	1574265

O autorovi

Jiří Horák

Jiří Horák se narodil 4. prosince 1884 v Benešově v rodině právníka, zemřel 14. srpna 1975 v Martině, kde je i na Národním hřbitově pochován mezi členy rodiny své manželky Anny Horákové-Gašparíkové, jedné z prvních slovenských profesionálních historiček, která byla knihovnicí a archivářkou prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1906 absolvoval studium slavistiky a germanistiky na filozofické fakultě české univerzity v Praze, kde byl žákem a později spolupracovníkem Jiřího Polívky. V letech 1916 až 1919 byl profesorem na reálce, později na gymnáziu v Praze. Habilitoval v roce 1919 . V letech 1922 až 1926 působil jako mimořádný profesor Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1926 byl profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Byl členem České akademie věd a umění a Královské české společnosti nauk a mnoha dalších významných společností, i zahraničních. Významné je jeho působení v Československé akademii věd: v letech 1952-1954 byl vedoucím Kabinetu pro lidovou píseň, v 1954-1957 vedoucím folkloristického oddělení Kabinetu pro etnografii a folkloristiku ČSAV a v letech 1957-1964 ředitelem Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Praze. Ve svém díle monograficky zhodnotil dílo mnoha představitelů slovanských literatur a slavistiky . V rámci dějin národopisu vyzvedl J. Dobrovského, F. L. Čelakovského, K. J. Erbena, B. Němcovou, J. Kollára, P. J. Šafaříka, Ľ. Štúra, P. Dobšinského, J. L. Holubyho a A. Halaše. Jako folklorista se zabýval hlavně pohádkou a českými a slovenskými lidovými písněmi. Věnoval se porovnávacím dějinám slovanských literatur, slovanské folkloristice a historii národopisu. Je autorem mnoha monografií a editorem výběrů z českého, slovenského a slovanského folkloru. K jeho nejvýznamnějším dílům patří práce: Naše písně , Český Honza , České pohádky ...

Více od autora