Stanislav Kostka Neumann
Kniha mládí a vzdoru : 1895-1902

1955 | Nakladatelství Československý spisovatel

"Kniha mládí a vzdoru" obsahuje básně od roku 1895 do roku 1905. Básník tuto knihu přísně a kriticky uspořádal sám již r. 1920, kdy jí zahájil vydávání svých Spisů. Ve výběru pojal do ní své první čtyři básnické sbírky,označené v dnešním vydání letopočty, ve kterých vznikly. Jsou to: "Jsem apoštol nového žití", "Apostr…ofy hrdé a vášnivé", "Satanova sláva mezi námi" a "Sen o zástupu zoufajících". Básně nesou ještě pečeť anarchistického obdobíNeumannova, ale již se v nich rýsuje podoba básníka-revolucionáře, bojovníka za lidská práva uhnětených a vykořisťovaných. "Kniha mládí a vzdoru" obsahuje básně od roku 1895 do roku 1905. Básník tuto knihu přísně a kriticky uspořádal sám již r. 1920, kdy jí zahájil vydávání svých Spisů. Ve výběru pojal do ní své první čty…ři básnické sbírky,označené v dnešním vydání letopočty, ve kterých vznikly. Jsou to: "Jsem apoštol nového žití", "Apostrofy hrdé a vášnivé", "Satanova sláva mezi námi" a "Sen o zástupu zoufajících". Básně nesou ještě pečeť anarchistického obdobíNeumannova, ale již se v nich rýsuje podoba básníka-revolucionáře, bojovníka za lidská práva uhnětených a vykořisťovaných.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	141
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Sebrané spisy Stanislava K. Neumanna
Vydání:	Vydání 2., v Československém spisovateli 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 7. 2025 13:30
Číslo položky:	1321702

O autorovi

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora