Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 151, [5] |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Josef Čapek |
Edice: | 7. svazek ed. Skvosty 97x |
Vydání: | Vyd. ve Skvostech 2 |
ISBN: | 56/VIII-11 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 10 000 ks |
Poznámka: | obálka F.J. Müller |
Vystaveno: | pá 22. ledna 2021 9:52 |
Číslo položky: | 145509 |
Tři soudy o básních napsaných u lesů, vod a strání jednoho moravského zátiší, kam se básník utekl před městem a jeho životem: "Knihou urazil opravdu jednou provždy nejen kus své osobní cesty, nýbrž i cesty celé české poesie ... " (Václavek) "Neumann má pravou trpělivost a moudrost básnickou" ... (F.X. Šalda) "Tato přítomná kniha je kus po kuse definitivní a přesná; není v ní nic polovičatého a měkkého ..., v ní se básník zpevnil a zvroucněl a zbavil se posledních zbytků verbalismu... Od nynějška vše je tu mužské, konkretní a vskutku naplněné přírodou ... " (K. Čapek).
Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem