Marie Madeleine de La Fayette
Kněžna de Clèves

1959 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Jeden z prvních moderních psychologických románů, i když nese v jazyce a stylu pečeť doby, ve které vznikl , je odvážnou analýzou milostného citu vzniklého mezi vdanou ženou a svobodným mužem. Předmluvu napsal Josef Kopal. Jeden z prvních moderních psychologických románů, i když nese v jazyce a stylu pečeť doby, ve které vznikl , je odvážnou analýzou milostného citu vzniklého mezi vdanou ženou a svobodným mužem. Předmlu…vu napsal Josef Kopal.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

Další varianty

Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026	LETO26: 20 Kč
Stav Dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	212
Jazyk:	česky
Překladatel:	Karel Šafář
Edice:	225. svazek ed. 225. svazek ed. Světová četba
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 6. 2023 11:49
Číslo položky:	564403

O autorovi

Marie Madeleine de La Fayette

Marie-Madeleine Pioche de La Vergne, komtesa de La Fayette známá jako Madame de La Fayette byla francouzská spisovatelka období klasicismu. Marie-Madeleine Pioche de La Vergne se narodila v zámožné rodině pocházející z nižší šlechty, která měla kontakty na okolí kardinála de Richelieu. Její matka, dcera králova lékaře, byla ve službě vévodkyně Rose-Madeleine d'Aiguillon už od jejího narození. Její otec, Paul Pioche de la Vergne, králův štolba, zemřel po výstřelu z muškety, když měla Marie-Madeleine patnáct let. Následující rok po této události se stala dvorní dámou královny Anny Rakouské a začala se vzdělávat v literatuře u gramatika jménem Ménage, který ji učil italsky a latinsky. Tento muž ji uvedl do populárních literárních salonů Catherine de Rambouillet, markýzy du Plessis-Bellier a Madeleine de Scudéry. V roce 1660 se její matka znovu vdala za Renauda de Sévigné, strýce madame de Sévigné. Obě dámy "se staly nejdražšími přítelkyněmi na světě navždy". V roce 1655 se vdala ve věku 21 let za Auvernčana o osmnáct let staršího Françoise Motiera, hraběte de La Fayette, se kterým měla dva syny. Tento vdovec, bratr slavného Louise de La Fayette, který vedl uzavřený život na svém zámku, jí přinesl štěstí a vliv. Doprovázela ho po jeho rodinných statcích v Auvergne a v Bourbonsku, ale také se pravidelně vracela do Paříže, kde se představila v nejvyšších kruzích kolem královského dvora. Společenský vzestup jí umožnil s úspěchem otevřít vlastní salon v Paříži na ulici du Vaugirard. Navštěvovali ho La Fontaine, La Rochefoucauld, Segrais a princ de Condé. Manžel zůstal ve stínu slávy madame de La Fayette. Až do 19. století se nevědělo, že zemřel 26. června 1683. Je známo, že mezi důležité známosti madame de La Fayette patřila Henrietta Anglická, budoucí vévodkyně Orleánská, která ji požádala, aby byla její životopiscem. Také Grand Arnauld a Huet, jejichž Pojednání o původu románů bylo zveřejněno jako předmluva je...

Více od autora