Načítám...
Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku.
Doprava zdarma!
Otto Jírovec: Klíč zvířeny ČSSR Díl 1. - 5.

Klíč zvířeny ČSSR Díl 1. - 5. : Díl I - (Prvoci, houby, láčkovci, červi, mechovky, měkkýši, korýši)

Otto Jírovec, Rudolf Šrámek-Hušek, Jaroslav Weiser, Sergej Hrabě, Zdeněk Frankenberger, Bohuslav Fott, Karel Kostroň, Emanuel Bartoš, Otto Havlík, Antonín Jančařík, Karel Vondráček

1954

Kategorie:

3999 Kč 2799 Kč

Stav:
1. kniha jemně odřený hřbet, neautorská dedikace, 2. kniha lehce povolená vazba, 3. kniha nejspíš politý hřbet, 5. kniha lehce potrhaná obálka
Dostupnost: Skladem pro e-shop
Vazba: Pevná, 5. díl s obálkou
Počet stran: 538
Jazyky: česky
Edice: Studie a prameny 22x, 13. svazek ed. Studie a prameny. Sekce biologická 3x
Vydáno v: Praha
Vystaveno: út 3. listopadu 2020 13:42
Číslo položky: 125059

První díl obsáhlého kompendia podávajícího údaje o zvířeně našeho státu a sousedních zemí. Živočišné skupiny, stojící v popředí dnešního odborného nebo praktického zájmu, jsou opatřeny údaji o rozšíření zvířat, jejich ekologii a jinými důležitými daty. K názornosti výkladů přispívají četné obrazy a nákresy, jež jsou pomůckou pro určování. Po jazykové stránce je "Klíč" cenným přínosem tím, že uvádí české názvy pro hlavní živočišné skupiny, rody a druhy a to jednak vžitá pojmenování stará, jednak neologismy. - Dílo je určeno především studující mládeži a učitelům přírodopiscům, je však též pomůckou pro zemědělskou a lesnickou praxi a pro odbornou veřejnost.

Komentáře ke knize
Otto Jírovec

Otto Jírovec byl český akademik a parazitolog. V roce 1929 získal doktorát na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také následně působil jako nehonorovaný asistent . V roce 1933 se zde habilitoval v oboru všeobecné zoologie a parazitologie a v roce 1948 získal titul profesora. Během druhé světové války pracoval jako vedoucí laboratoře parazitologie ve Státním zdravotním ústavu, po osvobození se vrátil na Přírodovědeckou fakultu. V letech 1949–1952 vedl katedru zoologie, později řídil na UK zoologický ústav. V letech 1954–1961 vedl Parazitologickou laboratoř ČSAV a v letech 1954–1965 i časopis Československá parazitologie. V roce 1964 stál u založení Protozoologické sekce České parazitologické společnosti. Studoval hlavně parazitické prvoky a z onemocnění převážně trichomoniázu a toxoplazmózu. Odhalil původce intersticiální pneumonie kojenců Pneumocystis carinii . Za své vědecké kariéry publikoval cca 280 odborných článků 250 popularizačních článků a 11 knih. Výběr nejznámějších knih:

Rudolf Šrámek-Hušek

Rudolf Šrámek se narodil 14. února 1907 v Mladé Boleslavi. Protože pocházel z chudého prostředí, musel po gymnaziálních studiích v Pardubicích dva roky pracovat na poště. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze zaujal zoologa prof. K. Schäfernu a stal se jeho žákem, což určilo i další zaměření mladého vědce na hydrobiologii. V roce 1933 složil zkoušky státní, ale plánovanou zkoušku rigorózní se mu především z existenčních důvodů složit nepodařilo. Studium končil v letech hospodářské krize a byl rád, že po odsloužení vojenské povinnosti získal učitelské místo, což tehdy nebylo nic výjimečného. Dlouho působil jako výpomocný učitel na měšťankách, nedařilo se mu příliš i z toho důvodu, že onemocněl tuberkulózou. Aby získal definitivu, musel si doplnit aprobaci o češtinu a dějepis, před válkou pak učil na reálném gymnáziu v Čáslavi. Díky své výzkumné práci, v níž neustal ani při výuce na školách, se vypracoval na předního českého znalce perlooček a buchanek. Po zrušení gymnázia v roce 1943 i proto získal místo hydrobiologa v nově zřízené biologické laboratoři Státního ústavu vodohospodářského v Praze-Podbabě. Za okupace se mu podařilo založit hydrobiologickou stanici v Bohdanči u Pardubic, která byla bohužel po válce zlikvidována. Doktorát z přírodních věd získal až v roce 1945. V roce 1947 se habilitoval z hydrobiologie na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v Praze. Chtěl se však plně věnovat svému výzkumu, a na to potřeboval být poblíž prostředí, které ho zajímalo, blízko rybníků. V roce 1950 se tudíž přestěhoval do Sedlice u Blatné a v letech 1951–1958 zde vedl nově zřízenou biologickou stanici, součást Ústředního ústavu biologického. Stanici, později přemístěnou do Třeboně, převzala po svém vzniku Československá akademie věd. Na přerušenou vysokoškolskou kariéru navázal Šrámek-Hušek jako externista až po šesti letech, když začal přednášet na Biologické fakultě UK v Praze. N...

Karel Kostroň

Narozen 25. 9. 1913 v Neumarktu , zemřel 21. 12. 1971 v Brně. Ing., RNDr., docent katedry kožišinářství, publikace z oboru, též autor prací o skautingu.

Dopravu hradíme my

Objednávkám nad 699 Kč

Tituly, které jinde nenajdete

Sběratelské kusy i knižní novinky

Balíme ekologicky

A s radostí

Vykupujeme knihy

Za hotové a s vlastním odvozem

Výhodné komplety

Kupte knihy hromadně za výhodné ceny!

Procházet