Luděk J Dobroruka, Jiří Zahradník, Bohumír Rosický, Vladimír Landa, František Balát, Albert Pintera, Emanuel Bartoš, Josef Nosek, Jaroslav Lang, Ludvík Hoberlandt, Božena Folkmannová, Jiří Šmelhaus, Jiří Dlabola, Bohuslav Dobšík, Jan Patočka, Vladimír Teyrovský, Jaroslav Raušer, František Krkavec, Karel Vondráček, Stanislav Obr
Klíč zvířeny ČSR : Vzdušnicovci, stonoženky - Díl 3

1959 | Nakladatelství ČSAV

Skupiny zpracované v tomto dílu jsou rozvedeny až do druhů, u řádu motýlů klíč zachycuje všechny u nás žijící čeledi a rody. Je připojena stať o morfologii a základním morfologickém názvosloví. Jazykové stránceanázvoslovíbylaredakcí věnována zvláštní péče. Skupiny zpracované v tomto dílu jsou rozvedeny až do druhů, u řádu motýlů klíč zachycuje všechny u nás žijící čeledi a rody. Je připojena stať o morfologii a základním morfologickém názvosloví. Jazyko…vé stránceanázvoslovíbylaredakcí věnována zvláštní péče.

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	869
Jazyk:	česky
Edice:	Studie a prameny, Studie a prameny. Sekce biologicko-lékařská
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorech

Jiří Zahradník

Jiří Zahradník byl český entomolog, autor řady publikací o hmyzu, fotograf a hudebník. Byl uměleckým vedoucím souboru Collegium musicum Český ráj. Až do své smrti žil v Lomnici nad Popelkou, rodném městě, jehož je čestným občanem. Jeho bratrem je český hudební skladatel Zdeněk Zahradník.

Více od autora

Luděk J Dobroruka

RNDr. Ing. Luděk Jindřich Dobroruka, význačný český zoolog a světově uznávaný znalec především v oboru systematiky stonožek a afrických antilop, patřil k dalším výrazným osobnostem, které v letech spojily svůj osud s pražskou zoo. Narodil se 20. 10. 1933, zemřel 4. července 2004. V letech 1951 až 1956 studoval na Přírodovědecké fakultě UK, kde také obhájil doktorát. V letech 1973 až 1978 studoval Agronomickou fakultu VŠZ v Praze, kde získal titul inženýra. Zabýval se zvláště systematickou zoologií bezobratlých živočichů i obratlovců a později rovněž etologií. Původně se věnoval studiu stonožek a stonožek , a to nejen v evropském, ale i světovém měřítku. Zabýval se výzkumem stonožek Mohelské stepi, stonožek Olomouckého kraje a dalších oblastí Československé republiky. Popsal řadu druhů stonožek ze sběrů z tehdejšího Belgického Konga, z Batumi a Tbilisi, Čadu, Formózy, ze střední Afriky, Iráku, Řecka, Kréty, Brazílie a dalších zemí. Určoval stonožky pro mnohá světová muzea. Rovněž se zabýval studiem pavouků čeledi skákavkovitých z Řecka, Indie a dalších zemí. Podílel se na publikaci Klíč zvířeny ČSR z roku 1959, kde zpracoval drobnušky třídy stonožkovců. V roce 1961 vydal publikaci „Hundertfüssler “ v ediční řadě Die Neue Brehm-Bücherei. O stonožkách a stonoženkách publikoval desítky drobnějších vědeckých prací. V roce 1956, po ukončení vysokoškolských studií na Přírodovědecké fakultě UK, krátký čas pracoval v Národním muzeu v Praze v oddělení bezobratlých a téhož roku pak nastoupil jako asistent – kurátor do pražské zoologické zahrady. V Zoo Praha působil především na úseku kopytníků, nejprve od roku 1956 do roku 1972 a pak po přerušení opět v letech 1975 až 1982. Věnoval se studiu kopytníků, ale také primátů i dalších skupin savců, a zvláště pak systematice levhartů. O levhartech publikoval v letech 1962 až 1972 řadu vědeckých prací, například v Zeischrift für Säugetierkunde, Der Zoologischer G...

Více od autora