Josef Vařeka, Luděk Štěpán
Klíč od domova : lidové stavby východních Čech

1991 | Nakladatelství Kruh

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

lehké oděrky na obálce

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehké oděrky na obálce
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	357 , xxxii obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070316608
ISBN:	9788070316603
Ilustrátor:	Josef V Scheybal
Edice:	Magma
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Hradec Králové
Vystaveno:	4. 6. 2025 9:43
Číslo položky:	1257560

O autorech

Josef Vařeka

Narozen 5. 7. 1927 ve Valašském Meziříčí, zemřel 14. 6. 2008. PhDr., DrSc., etnograf, práce v oboru.

Více od autora

Luděk Štěpán

Luděk Štěpán byl autor řady odborných a populárně naučných publikací především s tematikou lidového stavitelství a technických objektů, zakladatel české molinologie a muzea v přírodě Soubor lidových staveb Vysočina, propagátor významu a hodnot lidového stavitelství a neindustriálních technických objektů. Luděk Štěpán se narodil 19. srpna 1932 v Nasavrkách. Společně s rodiči již od dětství poznával malebné kouty Chrudimska a Hlinecka. Přestože profesně inklinoval k technickým oborům, jeho koníčkem byla příroda a historie. Vystudoval Vyšší vodotechnickou školu ve Vysokém Mýtě a začal se věnovat stavbě mostů a silnic. Toto povolání spojené s neustálým pohybem po regionu mu dávalo možnost poznávat jednotlivá sídla i krajinu a začít objevovat zajímavé doklady lidového stavitelství. Velkou část svého volného času trávil Luděk Štěpán putováním s fotoaparátem po celém Chrudimsku. Svou zálibu začal od počátku 60. let provozovat coby dobrovolný pracovník státní památkové péče, od roku 1968 působil vedle svého zaměstnání jako okresní konzervátor památkové péče. Do roku 1992 byl vedoucím Souboru lidových staveb Vysočina. Luděk Štěpán společně s Františkem Horáčkem, také nadšeným ochráncem památek a přírody, prováděl od roku 1960 průzkum mlýnů a dalších vodou poháněných zařízení na Chrudimsku, Luděk Štěpán v terénu, František Horáček v archivech. V době jeho průzkumu se mlynáři těžce vyrovnávali se zestátněním a cítili se na okraji společnosti. I díky tomu byli velmi vstřícní a rádi mu poskytovali cenné informace, neboť byli vděčni za to, že se o jejich řemeslo ještě někdo zajímá. O činnosti Luďka Štěpána se dozvěděli pracovníci komise pro historii mlynářství Národního zemědělského muzea, nabídli mu členství a přizvali jej ke spolupráci. Tehdy zjistil, že kromě členů komise o mlýny moc lidí zájem nejeví, a to ani památkáři. Právě v té době se nezdařil pokus o záchranu Petrova mlýna v Lánech u Kameniček, ani archaického...

Více od autora