Knihy
Příroda a biologie
Botanika
Zdeněk Černohorský
Klíč k určování lišejníků ČSR

Zdeněk Černohorský: Klíč k určování lišejníků ČSR

Zdeněk Černohorský, Miroslav Servít, Josef Nádvorník
Klíč k určování lišejníků ČSR : 1. díl

1956 | Nakladatelství Československé akademie věd

První díl souborného díla a klíče lichenologického k určování našich lišejníků. Obsahuje především čeledi t. zv. velkých lišejníků se stélkou lupenitou nebo keříčkovitou. První díl souborného díla a klíče lichenologického k určování našich lišejníků. Obsahuje především čeledi t. zv. velkých lišejníků se stélkou lupenitou nebo keříčkovitou.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

razítka a polepky z knihovny

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítka a polepky z knihovny
Vazba:	pevná
Počet stran:	154 , 28 obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vladimír Šilhan
Edice:	24. svazek ed. 24. svazek ed. Studie a prameny. Sekce biologická
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 7. 2025 8:56
Číslo položky:	1322376

O autorech

Zdeněk Černohorský

Narozen 27.12.1910 v Chroustovicích u Vysokého Mýta, zemřel 5.9.2001. RNDr., DrSc., profesor botaniky, práce z oboru.

Více od autora

Miroslav Servít

Miroslav Servít byl pedagog a přírodovědec. Miroslav Servít se narodil v Kuklenách u Hradce Králové. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a stal se významným badatelem v oborech morfologie a ekologie lišejníků, řas, mechů a mikromycet. Po studiu nejprve působil jako středoškolský učitel na Vyšší hospodářské škole v Hořicích v Podkrkonoší. Dne 15. září 1923 se stal jejím správcem. Po té, co byla škola v roce 1925 změněna na dvouletou hospodářskou odbornou školu, byl zvolen jejím ředitelem. Miroslav Servít vedl nově založenou zemědělskou výzkumnou stanici a stal se redaktorem časopisu „Žatva“. Mimo jiné se plně věnoval zušlechťování hořického ječmene, pšenice a hořického ovsa. Ministerstvem zemědělství byl pověřen pořádáním odborných kurzů pro sedláky a rolníky. Servít byl členem Československé botanické společnosti, publikoval vědecké studie v češtině, němčině a latině. „Intenzivně se zabýval šlechtěním a pokusnictvím, zaměřil se rovněž na výzkum pyrenokarpních lišejníků.“ Mezi léty 1936 a 1943 působil jako ředitel rolnické školy v Kuklenách, poté byl z politických důvodů předčasně penzionován. Po druhé světové válce se vrátil k pedagogické činnosti a v říjnu roku 1945 byl jmenován do funkce ředitele Vyšší rolnické školy v Kadani. Ve školním roce 1945/1946 je zde poprvé vyučovacím jazykem čeština, v prvním ročníku studuje 45 studentů. Servít není zaměřený pouze na školu, ale je uchvácen i rozmanitostí přírody na Kadaňsku. V únoru roku 1948 se Miroslav dostává do sporů s komunistickými mocipány. V červnu roku 1950 je opět z politických důvodů donucen opustit školství a znovu je penzionován. Kvůli obživě přijal místo učitele v jednotřídce v Petlerech u Klášterce nad Ohří, kde zároveň uklízel a dělal školníka. „Málokdo tehdy na Kadaňsku věděl, že nenápadný učitel Servít je významným vědcem, který i přes klatbu komunistického režimu spolupracoval externě s Česk...

Více od autora