Else Lasker-Schüler
Klaviatura srdce

Else Lasker-Schüler

Else Lasker-Schülerová byla německy píšící židovská básnířka a dramatička, spojená s expresionistickým hnutím. Narodila se ve Wuppertalu, její rodiče, Jeanette Schülerová a bankéř Aaron Schüler, byli výraznou inspirací pro její pozdější dílo, zejména dramatické. V roce 1894 se vdala za lékaře Bertholda Laskera , přestěhovali se do Berlína. V roce 1899 se jí narodil syn Paul, v témže roce také publikovala své první básně. V roce 1902 publikovala básnickou sbírku Styx. V roce 1903 se rozvedla a o několik měsíců později si vzala Georga Lewina. Začala publikovat prózy a básně, postupně se stala jednou z nejdůležitějších básnířek expresionistického hnutí. V roce 1913 navázala milostný vztah s básníkem Gottfriedem Bennem, kterému věnovala celou řadu básní. Velmi ji zasáhla smrt syna Paula v roce 1927. Po nástupu nacismu byla jako Židovka perzekvována, emigrovala do Švýcarska a v roce 1934 do Palestiny. V roce 1938 ztratila německé občanství, válku přečkala v Jeruzalémě. Její zdraví se zhoršovalo, v roce 1945 zemřela na infarkt. Je pohřbena na Olivetské hoře. Lasker-Schülerová patří k nejoceňovanějším básníkům expresionistického hnutí, napsala celou řadu básní a několik divadelních her, některé sama ilustrovala. Jejím nejvýznamnějším dramatem je hra Die Wupper . Její básně se z typu expresionistické poesie v mnohém vymykají, například častým využíváním prvků milostné poesie . Dalším neobvyklým prvkem jejích básní je náboženské ladění, často hraničí až s modlitbou, Lasker-Schülerová často využívá biblické a orientální motivy, její básně jsou formálně uvolněné, myšlenkově ale velmi hluboké a intenzivní. Nevyhýbala se ani jazykovým experimentům. K jejím nejčastěji uváděným básním patří Starý tibetský koberec ....