Josef Kajetán Tyl, František Škroup
Kde domov můj? : národní hymna česká

1918 | Nakladatelství B. Kočí

Výbor se snaží mládeži alespoň v ukázkách charakterisovat rozsáhlé dílo Tylovo, původní znění textu je přitom místy zkráceno a jazykově upraveno, z citovaných děl jsou uvedeny výňatky, jež pořadatel doplnil poznámkami se stručnými obsahy. Rozdělení: Úvod V. Kovařika o životě a díle J.K. Tyla. I. Z českých dějin. II. Z… dob prvních vlastenců. . III. Obrazy ze života. IV. Z divadelních her. V. Z pohádek. VI. Z písní a deklamovánek. . Výbor se snaží mládeži alespoň v ukázkách charakterisovat rozsáhlé dílo Tylovo, původní znění textu je přitom místy zkráceno a jazykově upraveno, z citovaných děl jsou uvedeny výňatky, jež pořadatel d…oplnil poznámkami se stručnými obsahy. Rozdělení: Úvod V. Kovařika o životě a díle J.K. Tyla. I. Z českých dějin. II. Z dob prvních vlastenců. . III. Obrazy ze života. IV. Z divadelních her. V. Z pohádek. VI. Z písní a deklamovánek. .

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volné listy v deskách
Počet stran:	11 volných l
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Marie Fischerová-Kvěchová
Edice:	143. svazek ed. 143. svazek ed. Umělecké snahy
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 2. 2024 15:16
Číslo položky:	771906

O autorech

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Jeho otec František, který byl v úředních záznamech psán též jako Till, Tille, Tylli nebo Týl, byl hudebníkem u 28. pěšího pluku, matka Barbora byla dcerou mlynáře Ignáce Králíka, vzali se 15. listopadu 1807. Otec odešel od vojska v roce 1809 a pracoval jako krejčař. Rodné jméno Josef Kajetán Till změnil na „Týl“ roku 1825 a na „Tyl“ až roku 1838. Od roku 1822 studoval staroměstské Akademické gymnázium v Praze, roku 1827 odešel pokračovat na gymnázium do Hradce Králové, kde se seznámil s Václavem Klimentem Klicperou. Po ukončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Studium nedokončil. Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině. Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého, zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil , v letech 1846–1849 redigoval Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal. V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, Františkem Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, Františkem Hajnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou a dalšími, založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v Kajetánském domě lékárníka a divadelníka Jana Dobromila Arbeitera. Bylo zaměřen...

Více od autora

František Škroup

František Jan Škroup, též Franz Johann Skraup byl český hudebník, dirigent a hudební skladatel. Složil též hudbu k české hymně. Narodil se v rodině osického kantora a skladatele Dominika Josefa Škroupa jako páté dítě. V hudbě a zpěvu jej otec vzdělával odmala. Od svých 8 let již veřejně vystupoval s hrou na flétnu. V letech 1812–1813 byl vokalistou ve sboru u kapucínů v pražské Loretě a v Týnském chrámu. V letech 1814 až 1819 vystudoval gymnázium v Hradci Králové. Roku 1819 odjel do Prahy, kde na pražské universitě absolvoval dva roky studia filosofie a v roce 1822 pokračoval studiem práv. Na studium si vydělával vyučováním hudbě a zpěvu, a jako barytonista vypomáhal ve sboru Stavovského divadla. Studia nedokončil, protože převážily jeho hudební a divadelní zájmy a společenské styky. V Praze se stýkal s mnoha divadelníky, Štěpánkem, Tylem, Klicperou, Chmelenským, i skladateli, mj. dnes zapomenutým skladatelem Janem Aloisem Jelenem. Brzy se do popředí jeho zájmu dostalo ochotnické divadlo a spolu s dalšími vlastenci založil v roce 1823 první českou operní družinu, která si vzala za úkol provozovat v Praze představení českých oper. 23. prosince 1823 byla ve Stavovském divadle hrána česky tehdy oblíbená opera rakouského skladatele Josefa Weigla Rodina švejcarská, kterou do češtiny přeložil básník a posluchač filosofie Simeon Karel Macháček. Opera byla provedena ochotníky, ale její úspěch přispěl k tomu, že od té doby bylo Stavovské divadlo otevřeno i pro další česká představení. Úspěch této a dalších oper zpívaných česky byl pro Škroupa podnětem ke zkomponování první české opery Dráteník na libreto J. K. Chmelenského. Opera byla poprvé provedena s velkým úspěchem ve Stavovském divadle 2. února 1826. Povzbuzen jejím úspěchem začal komponovat další opery na Chmelenského české texty – Oldřich a Božena, Libušin sňatek. Tyto opery však již nedosáhly takového úspěchu. V roce 1...

Více od autora