František Křelina
Každý své břímě : lidická tragédie o sedmi větách s intermezzy, prologem a epilogem

1990 | Nakladatelství Vyšehrad

Mnohotvárná skladba o lidické tragédii, o hrůzné noci z 10. června 1942, kdy byly Lidice zničeny a vypáleny. Baladickým, pateticky vzrušeným jazykem vypovídá autor o bezmezné brutalitě hitlerovců i bezbrannosti vražděných mužů, žen a dětí. Zvláštní prostor věnuje neokázalé statečnosti lidického faráře, který se do posl…edního okamžiku svého života snažil zmírnit utrpení svých spoluobčanů. Ve svém konečném vyznění je kniha tragickým podobenstvím o dobru a zlu, o mocnostech temnot a síle lásky k lidem. Mnohotvárná skladba o lidické tragédii, o hrůzné noci z 10. června 1942, kdy byly Lidice zničeny a vypáleny. Baladickým, pateticky vzrušeným jazykem vypovídá autor o bezmezné brutalitě hitlerovců i be…zbrannosti vražděných mužů, žen a dětí. Zvláštní prostor věnuje neokázalé statečnosti lidického faráře, který se do posledního okamžiku svého života snažil zmírnit utrpení svých spoluobčanů. Ve svém konečném vyznění je kniha tragickým podobenstvím o dobru a zlu, o mocnostech temnot a síle lásky k lidem.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	173
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070210389
ISBN:	9788070210383
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 7. 2025 13:12
Číslo položky:	1323433

O autorovi

František Křelina

František Křelina byl český prozaik, básník a dramatik. Dětství prožil v Podhradí u Jičína. V roce 1922 dokončil studia na Učitelském ústavu v Jičíně a učil v Českém Dubu. Po obsazení Sudet Němci v březnu 1939 odešel do Prahy, kde učil na měšťanských a později jednotných školách až do roku 1951. Zde připravoval společně s Josefem Knapem a Jaroslavem Durychem výzvu českých spisovatelů k lidu, která však padla za oběť cenzuře. Roku 1945 krátce učil v Hradišti na Žatecku, ale vrátil se zpět do Prahy. V Praze byl 24. srpna 1951 zatčen; v červenci 1952 byl jako člen údajné prostistátní skupiny odsouzen za velezradu na dvanáct let vězení. Ve stejném vykonstruovaném procesu byli mezi jinými odsouzeni také Josef Knap, Jan Zahradníček, Bedřich Fučík, Zdeněk Kalista, Ladislav Kuncíř a Ladislav Jehlička. V době věznění na Pankráci se s ním a J. Zahradníčkem a J. Knapem spřátelil dozorce Václav Sisel, který jim pomáhal. Také ukryl na své chatě značnou část rukopisů jejich básní a textů, a to až do r. 1968. Dne 10. května 1960 byl Křelina amnestován. Do roku 1964 pracoval jako stavební dělník v Praze a znovu se věnoval literární tvorbě. Jeho články otiskovaly v té době Zemědělské noviny a Lidová demokracie. Roku 1967 byl plně rehabilitován. Zemřel v Praze, pochován je ve Veliši u Jičína. Dne 2. července 1927 se František Křelina oženil s dcerou rolníka Annou Masopustovou . Manželé Křelinovy měli dvě dcery. Dcera Hana Pražáková byla též spisovatelkou. Roku 1936 obdržel státní ocenění a o dva roky později cenu České akademie věd a umění. František Křelina je sice považován za ruralistu, ale jeho texty nesou prvky i jiných uměleckých směrů a ruralismus u něj převládat pouze v období jeho rané tvorby, tedy během první republiky. Později se klonil pouze k utváření katolicky zaměřených textů. K jeho nejznámějším ruralistickým dílům pa...

Více od autora