Emanuel Poche: Karlův most ve fotografii

Emanuel Poche, Josef Sudek
Karlův most ve fotografii

1961 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Autor seznamuje čtenáře s dějinami této gotické památky. Kniha může sloužit jako průvodce při procházce po Karlově mostě. Popisuje věže na obou stranách mostu, jejich výzdobu, zajímavosti a pohnuté osudy. Výzdoba památek má funkci reprezentativní a duchovní. Jednotlivé kapitoly seznamují s méně známými symboly, obsahuj…í magická data, astrologické zajímavosti, znaky a nápisy. Vysvětlují hvězdný symbolismus v nejvýznamnějších okamžicích Karlovy vlády a ve své době důležitou symboliku magického spojení mezi Prahou, Obnoveným Římem a "Nebeským Jeruzalemem". Stavba mostu spojující vltavské břehy symbolizuje i skryté skutečnosti karolinského okultního plánu města, které bylo ve druhé polovině 14. století budováno jako moderní říšská metropole. Z pozdější doby můžeme sledovat pozůstatky vlivu jezuitů a protireformace. V knize je podrobný výčet soch světců na mostě, základní informace o jejich životě a sochách samotných. Text přináší také informace o tajemství konzolových plastik. V neposlední řadě je zachycena ve stavbě mostu osobnost stavitele Petra Parléře. Průvodce obsahuje bohatou barevnou fotografickou a obrázkovou dokumentaci, která zahrnuje i ty části původní výzdoby Karlova mostu, které se na samotné stavbě dnes již nenacházejí, život a umění na Karlově mostě v současnosti a srovnání s některými historickými mosty v jiných zemích. V závěru knihy je seznam literatury a rejstřík. Autor seznamuje čtenáře s dějinami této gotické památky. Kniha může sloužit jako průvodce při procházce po Karlově mostě. Popisuje věže na obou stranách mostu, jejich výzdobu, zajímavosti a pohnuté os…udy. Výzdoba památek má funkci reprezentativní a duchovní. Jednotlivé kapitoly seznamují s méně známými symboly, obsahují magická data, astrologické zajímavosti, znaky a nápisy. Vysvětlují hvězdný symbolismus v nejvýznamnějších okamžicích Karlovy vlády a ve své době důležitou symboliku magického spojení mezi Prahou, Obnoveným Římem a "Nebeským Jeruzalemem". Stavba mostu spojující vltavské břehy symbolizuje i skryté skutečnosti karolinského okultního plánu města, které bylo ve druhé polovině 14. století budováno jako moderní říšská metropole. Z pozdější doby můžeme sledovat pozůstatky vlivu jezuitů a protireformace. V knize je podrobný výčet soch světců na mostě, základní informace o jejich životě a sochách samotných. Text přináší také informace o tajemství konzolových plastik. V neposlední řadě je zachycena ve stavbě mostu osobnost stavitele Petra Parléře. Průvodce obsahuje bohatou barevnou fotografickou a obrázkovou dokumentaci, která zahrnuje i ty části původní výzdoby Karlova mostu, které se na samotné stavbě dnes již nenacházejí, život a umění na Karlově mostě v současnosti a srovnání s některými historickými mosty v jiných zemích. V závěru knihy je seznam literatury a rejstřík.

Stav

Mírně opotřebená

lepená obálka, neautorská dedikace

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, lepená obálka, neautorská dedikace
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	43 s., 160 s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	13. svazek ed. 13. svazek ed. Pragensie a památky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 7. 2025 15:45
Číslo položky:	1309321

O autorech

Emanuel Poche

Emanuel Jan Karel Josef Maria Poche byl český historik umění, autor řady odborných a populárních publikací. Narodil se na pražském předměstí Smíchově čp. 1023, tedy na pražském předměstí čerstvě povýšeném na město, jako jediný syn poštovního úředníka, vrchního poštovního rady Josefa Pocheho a jeho ženy Heleny, rozené Tužilové. Byl vnukem c. k. vrchního horního rady a účetního v Příbrami Emanuela Pocheho a pravnukem lesního v Drahoňově Újezdě Ignáce Pocheho. V letech 1922–1927 vystudoval historii a dějiny umění na filosofické fakultě Univerzity Karlovy u profesorů Vojtěcha Birnbauma a Karla Chytila. Profesoru Vojtěchu Birnbaumovi poté dělal asistenta . Po roce 1928 pracoval jako úředník Státního fotoměřického ústavu při dokumentaci architektonických památek v Čechách. Od roku 1933 pracoval v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, v letech 1948–1959 byl jeho ředitelem. Roku 1959 byl jako nestraník z politických důvodů sesazen, křivě obviněn z přečinů a odsouzen. V letech 1961–1979 pracoval jako vedoucí vědecký pracovník v Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd. Věnoval se zejména uměleckým památkám Prahy, baroknímu sochařství a uměleckému řemeslu. Byl vědeckým redaktorem edice Umělecké památky Čech v Pražském nakladatelství Václava Poláčka. Byl dlouholetým členem a 1946–1950 předsedou Klubu Za starou Prahu, redaktorem Věstníku pro ochranu památek , redaktorem Ročenky kruhu pro pěstování dějin umění , spolupracovníkem Ottova slovníku naučného nové doby, členem redakční rady časopisů Ochrana památek a Umění . Jeho první manželkou byla vnučka presidenta Tomáše Garriguea Masaryka Herberta Masaryková, s níž měl dceru Charlottu , provdanou za hudebního skladatele Petra Kotíka, která emigrova...

Více od autora

Josef Sudek

Josef Sudek byl významný český fotograf pražských motivů, ateliérových aranžmá, zátiší, reportáže, krajiny i reklamy. Začal fotografovat ve svých 17 letech. Svá vrcholná díla vytvořil ve zralém věku – poté, co rezignoval na vlivy moderních proudů. Ve 30. letech odrážely jeho fotografie především vnější svět a teprve od 40. let našel obratem k sobě samému svou nezaměnitelnou tvůrčí podobu, díky které je známý i v zahraničí. Tehdy začaly vznikat jeho proslavené pohledy z okna ateliéru a pozoruhodná zátiší, oboje zpracované kontaktním otiskem různě velkých negativů na pozitiv. Sudkovu práci nepřerušila ani válka, ani poválečný vnější tlak, který nutil umělce řídit se doktrínou socialistického realismu. V té době se Sudek naopak vrátil k piktorialismu, a v řadě svých prací předjímal pozdější vývoj fotografie k postmoderní syntéze, aby se tak stal stále živým zdrojem inspirace pro další generace. Spolu s Františkem Drtikolem, Jaroslavem Rösslerem a Jaromírem Funkem patří k nejvýznamnějším českým fotografům období mezi první a druhou světovou válkou. Je zároveň jedním z výjimečných avantgardních fotografů v Evropě. Josef Sudek se narodil 17. března 1896 v Kolíně, otci Václavovi a matce Johanně. O rok později se narodila jeho sestra Božena. Jeho otec, který byl malíř a dekoratér, zemřel 1. ledna 1899 na zápal plic. Sudek začal v letech 1902–1908 chodit do obecné školy v Nových Dvorech. Pak pokračoval dva roky na Královské zemské škole řemeslnické v Kutné Hoře. Po ní se v červenci 1910 zapsal do tříletého učení u pražského knihaře Františka Jermanna, kde také poprvé začal fotografovat. Roku 1913 ukončil studium a získal tovaryšský list Společenstva knihařů, kartonážníků, ozdobníků a pouzdrařů, se kterým nastoupil do zaměstnání u knihaře v Nymburku. Okolí Nových Dvorů a tamější „panoramaticky působící“ krajina nepochybně velmi ovlivnila jeho pozdější krajinářskou tvorbu. Bylo krátce před začátkem první ...

Více od autora