Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Karel Poláček
Karel Poláček a podoby humoru v české literatuř...

Karel Poláček: Karel Poláček a podoby humoru v české literatuře 19. a 20. století

Karel Poláček
Karel Poláček 5X 100 let Karla Poláčka + O Karlu Poláčkovi a o jiných + Lidové noviny a Karel Poláček + Pátečníci a Karel Poláček + Karel Poláček a podoby humoru v české literatuře 19. a 20. století

2004 | Nakladatelství Albert

Sborník z poláčkovského sympozia zahrnuje velmi rozmanité a pestré příspěvky, které jsou uvedeny dvěma fejetony Oty Filipa, jakožto pocta rychnovskému rodákovi. První oddíl pak zahrnuje teoretické práce - teorie komična a chrakter humoru obecně, anebo si z tohoto hlediska všímají vyhraněné skupiny děl. Druhý oddíl sjed…nocuje příspěvky věnované Karlu Poláčkovi, pojednávají o humoru jeho děl, analyzují jednotlivé prózy, druhá část je zasvěcena komparacím jeho próz s díly jiných prozaiků. Třetí oddíl přináší články jednotlivě věnované humoru našich předních spisovatelů či literárních periodik v chronologickém uspořádání, postihuje tak celý vývoj české literatury a její žánrovou různorodost - přes Karla Havlíčka Borovského až po Cimrmanovy hry a humor generace nesnadných životů , barokizující vypravěčství Vladimíra Körnera, či fejetony Rudolfa Křesťana. Sborník z poláčkovského sympozia zahrnuje velmi rozmanité a pestré příspěvky, které jsou uvedeny dvěma fejetony Oty Filipa, jakožto pocta rychnovskému rodákovi. První oddíl pak zahrnuje teoretické prá…ce - teorie komična a chrakter humoru obecně, anebo si z tohoto hlediska všímají vyhraněné skupiny děl. Druhý oddíl sjednocuje příspěvky věnované Karlu Poláčkovi, pojednávají o humoru jeho děl, analyzují jednotlivé prózy, druhá část je zasvěcena komparacím jeho próz s díly jiných prozaiků. Třetí oddíl přináší články jednotlivě věnované humoru našich předních spisovatelů či literárních periodik v chronologickém uspořádání, postihuje tak celý vývoj české literatury a její žánrovou různorodost - přes Karla Havlíčka Borovského až po Cimrmanovy hry a humor generace nesnadných životů , barokizující vypravěčství Vladimíra Körnera, či fejetony Rudolfa Křesťana.

Obsažené svazky:

O Karlu Poláčkovi a o jiných, sborník příspěvků ze sympozia Karel P... 1995 (283 s., 1. vyd.)
Lidové noviny a Karel Poláček, sborník příspěvků ze sympozia ..., Ry... 1998 (223 s., 1. vyd.)
Pátečníci a Karel Poláček, sborník příspěvků ze sympozia...v Ryc... 2001 (285 s., 1. vyd.)
Karel Poláček a podoby humoru v české literatuře 19. a 20..., sborník příspěvků ze sympozia ..., Ry... 2004 (299 s., 1. vyd.)
100 let Karla Poláčka, 1892 - 1992 : retrospektivní sborník ... 1992 (87 s., 1. vyd.)

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

vybledlý hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, vybledlý hřbet
Vazba:	brožovaná, sešit
Počet stran:	283 + 223 + 285 + 299 + 87
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073260255
ISBN:	9788073260255
Editor:	Jaroslav Kolář, Erik Gilk, Pavel Janáček
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Rychnov nad Kněžnou
Vystaveno:	25. 11. 2025 9:30
Číslo položky:	1472981

O autorech

Josef Škvorecký

Josef Škvorecký byl česko-kanadský spisovatel-prozaik, esejista, překladatel a exilový nakladatel, spolu s manželkou Zdenou Salivarovou zakladatel exilového nakladatelství '68 Publishers v Torontu. Dětství prožil v Náchodě. Otec byl bankovní úředník, ale angažoval se i jako náčelník místní sokolské organizace a jako správce sokolského kina. Po maturitě na gymnáziu v Náchodě 1943 byl totálně nasazen jako pomocný dělník v náchodské továrně Metallbauwerke Zimmermann und Schling a později v Novém Městě nad Metují, koncem války pak ještě v přádelně firmy Bartoň v Náchodě. Na univerzitu mohl nastoupit až po skončení války, kdy byly vysoké školy zase otevřeny. Nejprve krátce studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pak 1946 přestoupil na filozofickou fakultu – obor angličtina a filosofie, absolvoval v roce 1949. Na umístěnku působil jako učitel na středních školách v Broumově a Polici nad Metují a Vyšší sociální škole v Hořicích v Podkrkonoší. Roku 1951 získal doktorát a nastoupil dvouletou vojenskou službu. Po návratu z ní roku 1953 nastoupil jako redaktor angloamerické redakce Státního nakladatelství krásné literatury a umění . V letech 1953–1960 bydlel v ulici Na Březince 1159/13 na pražském Smíchově. V roce 1956 nastoupil jako redaktor dvouměsíčníku Světová literatura, v letech 1957–1958 jako zástupce šéfredaktora. Po politickém skandálu následujícím vydání jeho prvního románu Zbabělci roku 1958 musel redakci opustit, ale mohl se vrátit do angloamerického oddělení SNKLU. Téhož roku se oženil se svou přítelkyní Zdenou Salivarovou. Spisovatelem ve svobodném povolání se stal roku 1963. Vedle jiných aktivit je spjat i se začátky cimrmanologie, v prvních seminářích je zmiňován jako „prezident Společnosti pro rehabilitaci osobnosti a díla českého myslitele Járy da Cimrmana“. V lednu 1969 se stal předsedou redakční rady měsíčníku Plamen. Je...

Více od autora

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora