Antonín Kybal
Kapitoly o textilním umění

Antonín Kybal

Antonín Kybal byl český textilní výtvarník a pedagog, zakladatel české školy tapisérie. Svou kariéru začal studiem na Uměleckoprůmyslové škole v sochařském ateliéru prof. Josefa Mařatky. Absolvoval v roce 1925. Ve škole se seznámil se svou budoucí manželkou a nejbližší spolupracovnicí, Ludmilou Kybalovou. Po absolutoriu dva roky vyučoval na gymnáziích, v roce 1927 opustil školství a vydal se na dráhu výtvarníka. Od roku 1928 měl s manželkou Ludmilou vlastní výtvarný ateliér, ve kterém tvořili koberce, tapisérie, záclony, tištěné dezény a další návrhy a realizace. Roku 1939 byl pozván do Třebíče Bedřichem Vaníčkem a Viktorem Nikodémem, později si v blízkém Ptáčově postavil chatu, kterou pravidelně navštěvoval. Kybal se stal vůdčí osobností a průkopníkem českého moderního textilního umění. Po druhé světové válce založil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze „Kybalovu textilní školu“, jejíž činnost zaměřil na tapisérie a koberce, stal se akademickým profesorem a vyučil dvě generace textilních výtvarníků. Byl významným textilním výtvarníkem nejen po stránce výtvarné, ale i technické. Vycházel z rodinné tradice, jeho otec vlastnil textilní továrnu. Jeho práce zahrnuje i spolupráci s dalšími výtvarníky, především manželkou Ludmilou, ale i Sochorem. Kromě návrhů tapisérií, koberů a bytových textilií dělal návrhy látek pro historické filmy. Rád se vracel do rodného kraje, kde vytvořil mnoho kreseb a návrhů. Jeho synem je botanik a biochemik Jan Kybal a dcerou historička umění Ludmila Kybalová .