Daniel Adam z Veleslavína byl český nakladatel, spisovatel, bohemista, lexikograf, historik, filozof, překladatel, organizátor literární činnosti, humanista a vysokoškolský pedagog. Svou činností velmi ovlivnil českou literaturu, proto období, kdy působil, se nazývá dobou veleslavínskou. Pocházel z vážené měšťanské rodiny Adamů z Veleslavína. Vystudoval historii na pražské univerzitě, v letech 1569–1576 na ní jako Mistr přednášel. Roku 1576 se oženil s dcerou knihtiskaře Melantricha a začal se podílet na činnosti tchánovy tiskárny, zprvu jako autor. V roce 1578 zde vydal svůj Kalendář historický a o rok později Slovník latinsko-český. V roce 1580 tchán zemřel a o šest let později také jeho syn Jiří, který rodinný podnik značně zadlužil. Daniel Adam v roce 1586 tiskárnu převzal a přivedl ji k rozkvětu. Zasloužil se o vydání 139 publikací s výtečnou typografickou úpravou . Byl jedním z prvních vydavatelů notových tisků. Jeho hlavní činnost nespočívala ani tak v psaní, jako v organizaci, opravě a překladech. Vytvořil kolem sebe okruh autorů, kteří stejně jako on chtěli šířit vzdělanost a kulturní rozhled mezi široké vrstvy obyvatelstva. Vydával populárně naučné spisy z mnoha oblastí lidského života, např. historie, zdravovědy, práva, morálky. Výrazně přispěl k rozvoji českého jazyka. Vydávané knihy byly psány vytříbenou češtinou. Od roku 1578 užíval ke svému jménu přídomek „z Veleslavína“ podle rodiště svého otce. Na jeho erbu byl okřídlený kůň Pegas jako symbol duchovního vzletu, nad ním helmice s párem křídel, hvězdou a iniciálami DZW. Byl významným měšťanem Starého Města, působil v městské správě i jako rozhodčí na univerzitě. Pečlivým hospodařením nabyl několik domů, vinic a polností. V roce 1595 se odstěhoval do okolí Mladé Boleslavi, kde dožil svůj život. Zemřel v Praze 18. října 1599, několik dní po návratu ze své v...