Knihy
Psychologie a osobní rozvoj
Pedagogika
Otokar Chlup
K základním otázkám pedagogiky

Otokar Chlup
K základním otázkám pedagogiky : výbor z díla

1957 | Státní pedagogické nakladatelství

Výbor 22 statí z díla Otakara Chlupa podává obraz padesátiletého boje o pokrok v českém školství. Většina studií byla po prvé publikována v odborných časopisech, nejvíce v Pedagogických rozhledech, v České vědě, Střední škole a v časopise Nové školy. Studie se dotýkají téměř všech pedagogických otázek, jež v průběhu pů…lstoletí byly předmětem zájmu našich učitelů a školských pracovníků. I když je pochopitelné, že v tak dlouhém časovém rozpětí a v dobách tak bohatých na sociální převraty, jako bylo období od Říjnové revoluce přes mnichovskou republiku, 2. světovou válku a Únor, prošly autorovy pedagogické názory mnohými změnami, přece se ve studiích vždy projevuje pokroková linie, kterou Chlup jako jeden z mála příslušníků vysokoškolské inteligence v řadách komunistické strany neochvějně zastával. Poznámky připojené v závěru výboru mají napomoci správnému chápáni některých studií, u nichž marxisticko-leninské pojetí výchovy není ještě jasně formulováno. Výbor 22 statí z díla Otakara Chlupa podává obraz padesátiletého boje o pokrok v českém školství. Většina studií byla po prvé publikována v odborných časopisech, nejvíce v Pedagogických rozhledech, v …České vědě, Střední škole a v časopise Nové školy. Studie se dotýkají téměř všech pedagogických otázek, jež v průběhu půlstoletí byly předmětem zájmu našich učitelů a školských pracovníků. I když je pochopitelné, že v tak dlouhém časovém rozpětí a v dobách tak bohatých na sociální převraty, jako bylo období od Říjnové revoluce přes mnichovskou republiku, 2. světovou válku a Únor, prošly autorovy pedagogické názory mnohými změnami, přece se ve studiích vždy projevuje pokroková linie, kterou Chlup jako jeden z mála příslušníků vysokoškolské inteligence v řadách komunistické strany neochvějně zastával. Poznámky připojené v závěru výboru mají napomoci správnému chápáni některých studií, u nichž marxisticko-leninské pojetí výchovy není ještě jasně formulováno.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	333
Jazyk:	česky
Editor:	Karel Galla, Jaroslav Doležal, Richard Sedlář
Edice:	Na pomoc učiteli
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 10. 2025 12:17
Číslo položky:	1418810

O autorovi

Otokar Chlup

Otokar Chlup byl český pedagog. Byl profesorem na Masarykově univerzitě, přednostou Škol vysokých studií pedagogických v Brně a v Praze. Stal se prvním děkanem Pedagogické fakulty University Karlovy, ředitelem Pedagogického ústavu J. A. Komenského ČSAV. Angažoval se v mravní výchově a dějinách pedagogiky. Za 1. republiky se zúčastnil reformního hnutí. Tvorba tohoto vědce se dá rozdělit do 3 období: Po ukončení středoškolského studia se stal posluchačem Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Studoval češtinu a francouzštinu, ale velice ho zaujaly semináře z psychologie a pedagogiky, které také navštěvoval. Po ukončení studií se věnoval výuce. Prvně jako suplent a po složení státní rigorózní zkoušky začal vyučovat na reálce v Náchodě. Během předválečného období hodně cestoval , díky čemuž se seznámil s řadou významných osobností a měl možnost studovat i některé významné proudy . V předválečném období se také zaměřil na publikační činnost a vydal své první studie. Mezi nejvýznamnější patří Kulturní boj o školu a Mravní nemoci dětství. Kromě publikační činnosti se věnoval i překladům a jako první do češtiny přeložil např. Duševní vývoj dětský od I. Kinga. Brzy po vypuknutí války musel narukovat na frontu, díky čemuž mohl pozorovat pocity vojáků i předrevoluční dění v Rusku. Po první světové válce se začal věnovat vědecké činnosti. Působil v Čs. ústavu J. A. Komenského a jako soukromý docent na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Podílel se také na vzniku instituce, která měla za cíl vzdělávat učitele měšťanských škol, nazvané Školy vysokých studií pedagogických. Kromě působení na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity se podílel i na vzniku Pedagogického semináře na bratislavské univerzitě, kam pravidelně dojížděl přednášet. V tomto období je významná také jeho publikační činnost, např. Vý...

Více od autora