Omračující podobnost mezi geny lidí a lidoopů je jedním z nejznámějších objevů novověké vědy. Jenže co ta podobnost vlastně znamená? Má opravdu tak velký význam pro snahu porozumět naší přirozenosti, jak se mnoho lidí domnívá? Známý molekulární antropolog Jonathan Marks využívá této provokativní otázky jako odrazového můstu a zabývá se řadou dalších – od úlohy vědy ve společnosti po rasismus, práva zvířat a klonování. Kniha objasňuje množství zajímavých faktů, zpřítomňuje význačné osobnosti a oživuje témata, která hýbají naší dobou. Současně osvětluje principy genetiky člověka a ji samu zbavuje nánosů pověr. Upozorňuje na množství sociálních a politických vlivů, které na tento obor nesporně působily a působí, a nutí nás tak kriticky se zamýšlet nad interpretací vědeckých objevů.

Marks nám představuje obor molekulární antropologie, jenž je syntézou holistického přístupu antropologie a reduktivního přístupu moderní genetiky, a pomáhá nám porozumět vědeckým představám o vývoji člověka. Jak se prodírá intelektuální krajinou tohoto oboru, zabývá se jednotlivými otázkami v nevídáné šíři: od tělesných rozdílů mezi lidmi a lidoopy se dostává k odlišnostem v jejich chování; rozhodně se postaví k problému rasového třídění; popisuje současné teorie lidských ras a pomocí výzkumu v oblasti primatologie, srovnávací anatomie a molekulární antropologie je ukazuje v pravém světle. Současně staví do nového zorného úhlu sporně vědecké projekty, jako je projekt Velký lidoop, projekt Rozmanitost lidského genomu a mnohé další.

Tato vtipná a mimořádně čtivá kniha otřese mnoha našimi hluboce zakořeněnými představami včetně představy o moci dědičnosti, o schopnostech dnešní vědy rozpoznat pravdu o přírodě, o vztazích mezi lidmi a zvířaty. Marks předkládá množství informací v nových souvislostech a chce po nás, abychom znovu zvažovali úlohu vědy v dnešní společnosti – pro dobro vědy samé.