Otakar Franěk, Josef Hybeš
Josef Hybeš : Dokumenty - 2. [díl]

1976 | Nakladatelství Blok

V druhém svazku je otištěno 88 vybraných dokumentů k životu a činnosti J. Hybeše. Jedná se převážně o písemnosti tehdejších úřadů, jako např. policejní hlášení o účasti J. Hybeše při organizování dělnických akcí, zprávy o situaciv brněnském dělnickém hnutí a úřední záznamy o Hybešových projevech na dělnických shromá žd…ěních, předvolebních schůzích aj. V druhém svazku je otištěno 88 vybraných dokumentů k životu a činnosti J. Hybeše. Jedná se převážně o písemnosti tehdejších úřadů, jako např. policejní hlášení o účasti J. Hybeše při organizování děln…ických akcí, zprávy o situaciv brněnském dělnickém hnutí a úřední záznamy o Hybešových projevech na dělnických shromá žděních, předvolebních schůzích aj.

Součástí souboru:

Josef Hybeš ; Dokumenty ; Foto/přílohy. Dobové dokumenty 1976 I. díl (191 s., 137 s., 137 s. , 3 svazky, 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (5. 5. 2026)

	Stav Mírně opotřebená	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (5. 5. 2026)	~~259 Kč~~ 89 Kč
	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (5. 5. 2026)	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	140
Jazyk:	česky
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Dokumenty, Plameny
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	9. 3. 2026 11:26
Číslo položky:	1649227

O autorech

Otakar Franěk

Narozen v Rosicích u Brna, PhDr., CSc., autor historické a memoárové literatury především o dělnickém a komunistickém hnutí.

Více od autora

Josef Hybeš

Josef Hybeš byl rakouský, český a československý sociálně demokratický politik a novinář. Již v mládí organizoval v oblasti Vídně a na jižní Moravě dělnické hnutí a stávky textilních dělníků. Za Rakouska-Uherska byl jedním z prvních sociálně demokratických poslanců Říšské rady, po vzniku republiky poslancem Revolučního národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR, který se koncem života přiklonil k nově vzniklé Komunistické straně Československa. Nedokončil základní vzdělání, od roku 1859 pracoval jako dělník v textilním průmyslu. Zpočátku pomáhal svému otci, který měl tkalcovskou živnost. Na jaře roku 1867 se odstěhoval za prací do Vídně a brzy se, ještě coby mladík, zapojil do dělnického hnutí, když se v prosinci 1867 stal členem Všeobecného dělnického vzdělávacího spolku. Snažil se organizovat a sjednocovat dělnické hnutí, působil mezi německými i českými dělníky. Založil Dělnickou jednotu a vzdělávací spolek Rovnost. Za vedení stávky vídeňských textilních dělníků v roce 1876 byl vězněn. V roce 1876 byl zvolen do ústředního výboru rakouské Sociálně demokratické strany dělnické. 7. dubna 1878 spoluzakládal v Praze Sociálně demokratickou stranu českoslovanskou v Rakousku se sídlem ve Vídni, první sociálně demokratickou českou politickou stranu. Byl zvolen do její kontrolní komise, v roce 1881 do ústředního výboru. Poté, co v letech 1881–1882 série policejních razií a vlna zatýkání ochromila sociálně demokratické vedení v Čechách, se Hybešova skupina ve Vídni stal dočasně centrem stranické aktivity. Byly sem z Prahy přesunuty Dělnické listy a působilo zde i vedení českých sociálních demokratů. Po zatčení jeho členů řídil Hybeš prozatímní stranické vedení a poté, co byl zatčen Josef Boleslav Pecka, převzal i vedení redakce Dělnických listů. Ale šlo jen o dočasnou situaci. 31. ledna 1884 vyhlásila vláda ve Vídni výjimečný stav (šlo o reakci na dva...

Více od autora