František Hrubín, Jan Werich, Zdenek Seydl, Zdeněk Sklenář, Jiří Brdečka, Jiří Šetlík, Josef Träger, Jiřina Skupová
Jiří Trnka

1971 | Nakladatelství Československý spisovatel

Vzpomínky umělcových přátel představují ryzího člověka a tvůrce zároveň a jsou psány přímo pod dojmem z Trnkova úmrtí. K nim se pojí další hodnotící slova G. Sadoula, J. Frejky, M. Capdenaca a V. Nezvala. Ukázky Trnkových kreseb jsou skvostnou komponentou knížky. Vzpomínky umělcových přátel představují ryzího člověka a tvůrce zároveň a jsou psány přímo pod dojmem z Trnkova úmrtí. K nim se pojí další hodnotící slova G. Sadoula, J. Frejky, M. Capdenaca a V. Nez…vala. Ukázky Trnkových kreseb jsou skvostnou komponentou knížky.

Stav

Velmi dobrý

archy stále nerozřezané, bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, archy stále nerozřezané
Vazba:	Brožovaná s obálkou
Počet stran:	37 nečíslovaných
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Trnka
Edice:	Bohemia
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 1. 2024 10:35
Číslo položky:	729315

O autorech

Jan Werich

Jan Werich, plným jménem Jan Křtitel František Serafínský Werich byl český filmový a divadelní herec, dramatik a filmový scenárista, v autorské trojici s Jiřím Voskovcem a Jaroslavem Ježkem představitel meziválečné divadelní avantgardy a posléze i poválečné české divadelní kultury, spisovatel. Proslavil se mezi válkami jako jedna z klíčových osobností avantgardního Osvobozeného divadla. Druhou světovou válku jako antifašista strávil v emigraci. Po válce se vrátil do Československa, kde nakonec získal titul národní umělec. Jan Werich byl jediný syn Vratislava Wericha, úředníka První české vzájemné pojišťovny , a jeho manželky Gabriely roz. Choděrové . Za kmotry mu byli Regina Benešová-Werichová a František Choděra. Rodiče se brzy rozvedli a Jan připadl do péče otci. Narodil se na Smíchově , kde měli matčini rodiče hostinec; za první světové války, když byl otec na frontě, žil u své matky v Holešovicích. V roce 1929 se Jan Werich oženil se švadlenou a návrhářkou divadelních kostýmů Zdeňkou roz. Houskovou , která v 60. letech přeložila dvě divadelní hry z angličtiny. Jejich jediná dcera Jana Werichová byla herečka a překladatelka; její jediná dcera Zdeňka Kvapilová, přezdívaná Fanča , provdaná Hulíková, vystudovala pedagogiku a je psycholožkou ve Švýcarsku. Z nemanželského vztahu s neznámou údajně českou umělkyní vzešel syn Jiří Petrášek, český ekonom, vysokoškolský pedagog, spisovatel, příležitostný herec, dabér a moderátor. Jan Werich studoval Masarykovo gymnázium v Křemencově ulici v Praze , kde se také seznámil se svým pozdějším divadelním partnerem Jiřím Voskovcem. Poslední ročník v...

Více od autora

František Hrubín

František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...

Více od autora