Tereza Nováková
Jiří Šmatlán : román

1972 | Nakladatelství Československý spisovatel

V románu Jiří Šmatlán se plně uplatnily umělecké i životní názory autorky, jejíž dílo patří k nejcennějším ukázkám české prózy přelomu 19. a 20. století, nadšené obdivovatelky K. Světlé. Hrdinou románu je vesnický mudrlant, který nechápe život jen jako zápas o holou existenci, ale usiluje o poznání pravdy života, mýlí… se a často naráží na nepochopení. T. Nováková důvěrně zná vesnické prostředí i sociální poměry své doby. V románu Jiří Šmatlán se plně uplatnily umělecké i životní názory autorky, jejíž dílo patří k nejcennějším ukázkám české prózy přelomu 19. a 20. století, nadšené obdivovatelky K. Světlé. Hrdinou romá…nu je vesnický mudrlant, který nechápe život jen jako zápas o holou existenci, ale usiluje o poznání pravdy života, mýlí se a často naráží na nepochopení. T. Nováková důvěrně zná vesnické prostředí i sociální poměry své doby.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	221, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	10. svazek ed. 10. svazek ed. Slunovrat. Velká řada
Vydání:	1. vyd. v Čs. spis.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 2. 2025 16:35
Číslo položky:	1136451

O autorovi

Tereza Nováková

Teréza Nováková, rozená Lanhausová, byla česká spisovatelka s regionálním zaměřením na okolí Litomyšle a Proseče, představitelka realismu a tzv. venkovské prózy. Byla aktivní členkou ženského emancipačního hnutí. Teréza Nováková pocházela z Prahy. Se svým manželem, středoškolským profesorem, odešla v roce 1876 do Litomyšle, kde strávila devatenáct let. Autorka pocházela z „dobré“ rodiny. Její otec byl úředníkem pražské České spořitelny původem z Hradce Králové. Dědeček se živil jako hradecký poštmistr. Další předkové z otcovy strany pocházeli z Porýní a severozápadních Čech, Teplicka, z matčiny strany se jednalo o jihlavské Němce. Její rodina byla tedy poloněmecká. Otec byl Čech a matka Němka, která pocházela ze zámožné německo-židovské rodiny. Doba, ve které se formovala osobnost Terézy Novákové, byla složitá. Jednoduchá nebyla především z hlediska kulturní atmosféry odrážející silný nacionalismus český a německý. Od každé z dobře situovaných měšťanských rodin se očekávalo přiklonění k české, či německé národnosti na základě hospodářských, politických, ale i individuálních pohnutek. Paradoxně často rozhodujícím faktorem nebyla genetika, ani české nebo německé kořeny a často dokonce nehrál roli ani jazyk, kterým se v rodině mluvilo. To se projevilo právě i v rodině Terézy Lanhausové , která je typickým příkladem takového jednání. Přestože předky měli německé, u nich doma se mluvilo německy, nebylo možné popřít vliv českého kulturního prostředí . K češství vedl Terézu Novákovou především otec. Dříve než znala česká slova, znala české písně, protože tatínek byl hudebník. Nejednalo se o člověka nijak razantního ani v životě osobním, ani kulturním a politickém. Byl to tichý a klidný člověk, který měl uzavřenou až klidnou povahu, jak ho popisuje vnuk Arne Novák. První hybnou silou českého kultu...

Více od autora