Miroslav Horníček, Jiří Suchý, Eva Pilarová, Ferdinand Havlík, Jiří Černý, Karel Teissig, Olga Sommerová, Lubomír Lipský, Jiří Datel Novotný, Bohumíra Peychlová, Sylva Daníčková, Běla Horníčková, Olga Mroženská, Ferdinand Mroženský, Boris Michajlov
Jiří Šlitr

2004 | Nakladatelství Slávka Kopecká

Jiří Šlitr proslul především jako muzikant, jeho texty patří k tomu nejlepšímu, co se v druhé polovině minulého století v populární hudbě odehrálo. Jiří Šlitr byl zároveň skvělý výtvarník, především kreslíř, který bez bloku a tužky nedal ani ránu. Střet mnoha skutečností jeho života se na stránkách této knihy odehrává …v podmanivém rytmu jeho obrázků a výpovědí těch, které měl rád. Jiří Šlitr proslul především jako muzikant, jeho texty patří k tomu nejlepšímu, co se v druhé polovině minulého století v populární hudbě odehrálo. Jiří Šlitr byl zároveň skvělý výtvarník, především k…reslíř, který bez bloku a tužky nedal ani ránu. Střet mnoha skutečností jeho života se na stránkách této knihy odehrává v podmanivém rytmu jeho obrázků a výpovědí těch, které měl rád.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	195
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086631109
ISBN:	9788086631103
Ilustrátor:	Jiří Šlitr, Antonín Bahenský, Jaroslav Skála, Vilém Sochůrek, Ivan Englich, Josef Janoušek, Miloslav Mirvald, Jaroslav Doležal
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Lidice
Vystaveno:	17. 7. 2024 15:35
Číslo položky:	911733

O autorech

Miroslav Horníček

Zasloužilý umělec Miroslav Horníček byl český herec, spisovatel, dramatik, režisér, výtvarník, glosátor a divadelní teoretik. K divadlu se dostal na plzeňské reálce, kde chodil do ochotnického spolku a se spolužáky založil Studentský avantgardní kolektiv. Po vystudování byl krátce zaměstnán jako úředník v plzeňské nemocnici. V roce 1941 přijal angažmá v Městském divadle v Plzni, brzy po válce odešel do Prahy. Nejprve hrál v Divadle Větrník, o rok později nastoupil k bratrům Oldřichu a Lubomíru Lipským do Divadla satiry. Poté hrál šest let na scéně Národního divadla. V roce 1955 se stal partnerem Jana Wericha v Divadle ABC . S Werichem hrál šest let, například ve hrách Těžká Barbora nebo Husaři. Po Werichově odchodu roku 1961 vytvořil podobnou dvojici s Milošem Kopeckým. Nehráli však spolu dlouho. Už v roce 1962 se stal na dva roky členem Hudebního divadla v Karlíně a záhy i Divadla Semafor, kde účinkoval například ve hře Člověk z půdy. Působil i v Městských divadlech pražských, velmi známé a značně populární byly jeho Hovory přes rampu, kde přímo z divadelní rampy odpovídal na živé dotazy diváků kladené z hlediště a tak neformálně besedoval s publikem. Hrál také ve filmech. Ztvárnil hlavní role ve filmech Táto, sežeň štěně! a Kam čert nemůže a v televizním seriálu Byli jednou dva písaři, dále několik vedlejších rolí v mnoha dalších filmech, z nichž nejznámější je role Krásného prince ve filmové pohádce Byl jednou jeden král. V roce 1965 si zahrál v komediálním snímku z produkce východoněmecké Defy Bez pasu v cizích postelích. Známé je také jeho působení v roli moderátora filmového zpravodajství z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V roce 1966 byl zvolen králem Pražského a Plzeňského Majálesu. V roce 1968 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1967 se účastnil avantgardního projektu Kinoautomat autorů Radúze Činčery, s...

Více od autora