Johann Friedrich Herbart
JF. Herbart a jeho pedagogika.

1977 | Státní pedagogické nakladatelství

Svazek se omezuje na jediný spis německého pedagoga, na dílo Obecná pedagogika vyvozená z cíle výchovy, a to proto, že dosud v českém překladu žádný Herbartův spis jako celek nebyl vydán. Práce je uváděna statěmi, jež přibližují autorův význam pro klasickou buržoazní pedagogiku a jeho ohlas v českých zemích. Svazek se omezuje na jediný spis německého pedagoga, na dílo Obecná pedagogika vyvozená z cíle výchovy, a to proto, že dosud v českém překladu žádný Herbartův spis jako celek nebyl vydán. Práce je uvá…děna statěmi, jež přibližují autorův význam pro klasickou buržoazní pedagogiku a jeho ohlas v českých zemích.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	229
Jazyk:	česky
Edice:	10. svazek ed. 10. svazek ed. Z dějin pedagogiky
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 8. 2021 10:16
Číslo položky:	215250

O autorovi

Johann Friedrich Herbart

Johann Friedrich Herbart byl německý filozof, psycholog a pedagog. Pokusil se vybudovat systém pedagogiky jako vědy založené na filozofii. Psychologii pokládal za základ pedagogiky. Snažil se nalézt základní element psychické činnosti. Za něj pokládal představu. Všechny další psychické funkce podle něj vycházejí z představ. Pedagogické názory Herbarta měly značný vliv a význam. Zdůrazňoval důležitost teorie pro pedagogickou praxi. Věda učí, jak využívat zkušenosti. Výchovu dělí na tři části: Vedení je v podstatě prostředek druhých dvou částí. Má vytvořit předpoklady pro vyučování a mravní výchovu. Vedení se uskutečňuje i hrozbou, dozorem, zákazy, tresty, včetně tělesných, odnímáním svobody . Jeho soustava trestů se hojně v Evropě využívala. Autorita a láska jsou jen pomocné prostředky vedení. Ovšem vychovatel se nemusí starat o to, zda dítě – slabší strana – s těmi zásahy souhlasí či nesouhlasí. Vedení má dítě neustále zaměstnávat. Celý systém vedení má dítě odvracet od porušování kázně. Rozumovému vzdělávání přisuzuje Herbart významné místo. Vyučování pokládá za nejdůležitější a základní prostředek výchovy. Uvedl natrvalo do pedagogiky pojem výchovného vyučování. „Vyučování bez mravní výchovy je pouhý prostředek bez cíle, mravní výchova bez vyučování je cílem bez prostředku.“ Jak je patrné, celý složitý výchovný proces redukoval na vyučování. Při výchově však není důležitý jen rozum, ale důležitou úlohu hrají i city, vůle, atd… Jedním z nejdůležitějších úkolů je podle Herbarta vzbuzení mnohostranného zájmu. Zájem je nejdůležitější podmínkou vyučování. Čemu se žák učí ze zájmu, učí se rychle a osvojení je důkladné. Ze zájmu vyplývá i pozornost. Herbart dal mnoho cenných didaktických pokynů o tom, jak udržovat a rozvíjet zájem a pozornost žáků. Velkou pozornost věnoval stupňům a postupům vyučování. Vypracoval teorii stupňů vyučování, která se stala všeobecně uznávanou. 1. stupeň...

Více od autora