Bohumír Janský, Miroslav Šobr
Jezera České republiky

2003 | Nakladatelství Přírodovědecká fakulta UK Praha, Katedra fyzické geografie a geoekologie

Současný stav geografického výzkumu.

Kniha byla vydána Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, katedrou fyzické geografie a geoekologie. V běžné distribuci se vzhledem k omezenému nákladu kniha neobjevila.

Předmluva publikace je věnována vysvětlení zdánlivě jasného pojmu jezero, resp. hledání… jeho definice s ohledem na naše poměry.

První kapitola publikace Jezera České republiky pojednává o historii výzkumu jezer, druhá o členění typů jezer, třetí až pátá kapitola popisuje šumavská jezera Laka, Plešné a Prášilské. O Mladotickém jezeře, které vzniklo v roce 1872, se v šesté části dozvíme, že zřejmě za necelých sto let opět zanikne. Sedmý příspěvek je sumarizace výskytu organogenních jezer v České republice. Osmá část pojednává o NPR Rejvíz v Hrubém Jeseníku. Tři následující části jsou o mrtvých labských ramenech. Poslední dvanáctá kapitola vysvětluje způsob měření hloubek jezer. V závěru je kromě obšírného seznamu literatury také anglické „summary“ a barevná příloha . Současný stav geografického výzkumu.

Kniha byla vydána Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, katedrou fyzické geografie a geoekologie. V běžné distribuci se vzhledem k omezenému …nákladu kniha neobjevila.

Předmluva publikace je věnována vysvětlení zdánlivě jasného pojmu jezero, resp. hledání jeho definice s ohledem na naše poměry.

První kapitola publikace Jezera České republiky pojednává o historii výzkumu jezer, druhá o členění typů jezer, třetí až pátá kapitola popisuje šumavská jezera Laka, Plešné a Prášilské. O Mladotickém jezeře, které vzniklo v roce 1872, se v šesté části dozvíme, že zřejmě za necelých sto let opět zanikne. Sedmý příspěvek je sumarizace výskytu organogenních jezer v České republice. Osmá část pojednává o NPR Rejvíz v Hrubém Jeseníku. Tři následující části jsou o mrtvých labských ramenech. Poslední dvanáctá kapitola vysvětluje způsob měření hloubek jezer. V závěru je kromě obšírného seznamu literatury také anglické „summary“ a barevná příloha .

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	216
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086561054
ISBN:	9788086561059
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 1. 2024 10:2
Číslo položky:	729962

O autorech

Bohumír Janský

Bohumír Janský je český geograf a hydrolog působící na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1969 absolvoval gymnázium v Plasích, v roce 1974 ukončil studium geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Tématem jeho diplomové práce bylo Odlezelské jezero. Na fakultě zůstal po absolutoriu jako asistent, později docent. Ve své vědecké práci se věnuje především hydrologii a ochraně vod před znečištěním. Dne 20. června 2012 byl jmenován profesorem. Od začátku 90. let 20. století se zabývá výzkumem v pramenné oblasti řeky Amazonky v jižní části Peru. Do této oblasti vedl vědecké expedice Hatun Mayu 1999 a Hatun Mayu 2000 . Tyto výpravy přinesly informace o celé pramenné oblasti řeky Lloquety, tvořící horní tok řeky Apurímac, která soutokem s Urubambou vytváří Ucayali - hlavní pramennou řeku Amazonky. Výpravy zpracovaly hydrologické, geologické a geomorfologické mapy oblasti. Dále zaznamenaly teploty vody a vzduchu, průtoky řek a zpracovaly mapu půd pramenné oblasti. Při výzkumu se soustředily zejména na čtyři hlavní pramenné toky řeky Lloquety - řeky Carhuasanta, Apacheta, Ccaccansa a Sillanque. Provedené výzkumy zjistily, že nejdelší a plošně největší povodí má Carhuasanta, největší vodnost Apacheta a nejvyšší nadmořskou výšku pramene řeka Ccaccansa. Nejvzdálenějším místem povodí od ústí Amazonky do Atlantského oceánu je vrchol hory Nevado del Mismi, z něhož odtéká voda do povodí Carhuasanty. Ze čtyř hlavních kritérií pro určení hlavního pramene splňovala dvě řeka Carhuasanta. Zjištěné rozdíly však byly minimální, a proto Janský navrhl hovořit o čtyřech pramenných tocích řeky Lloquety .

Více od autora