Miroslav Válek
Jesenná láska

2003 | Nakladatelství Slovenský spisovateľ

Možno, Svadba, Zápalky, Dážď... To je len niekoľko básní z výberu z ľúbostnej lyriky Miroslava Válka. Hoci sa venoval aj prekladu a publicistickej činnosti, ťažisko jeho tvorby predstavovala poézia. Možno, Svadba, Zápalky, Dážď... To je len niekoľko básní z výberu z ľúbostnej lyriky Miroslava Válka. Hoci sa venoval aj prekladu a publicistickej činnosti, ťažisko jeho tvorby predstavovala poézia.

Stav

Velmi dobrý

neautorská dedikace

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, neautorská dedikace
Vazba:	pevná
Počet stran:	85
Jazyk:	slovensky
ISBN10:	8022012181
ISBN:	9788022012188
Edice:	Kruh milovníkov poézie
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	21. 12. 2022 11:10
Číslo položky:	462894

O autorovi

Miroslav Válek

Miroslav Válek byl slovenský básník, publicista, překladatel, spisovatel, autor literatury pro děti a mládež, československý politik Komunistické strany Slovenska, poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění a Slovenské národní rady a dlouholetý ministr kultury Slovenské socialistické republiky za normalizace. Pocházel z úřednické rodiny a své vzdělání získal v Trnavě a v letech 1947-1949 v Bratislavě na Vysoké škole obchodní, kterou ale nedokončil. V letech 1949-1963 pracoval jako redaktor ve vícero časopisech a nakonec se stal šéfredaktorem časopisu Mladá tvorba. V roce 1962 vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1966-1967 vedl časopis Romboid a zároveň zastával funkci tajemníka Svazu slovenských spisovatelů, později v letech 1967-1968 byl jeho předsedou. V červnu 1967 se zúčastnil 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů, na kterém převládaly výrazně kritické referáty ohledně kulturní a politické situace v Československu. Válek ale spolu s některými dalšími umělci podepsal prohlášení, které pak přednesl sjezdu, ve kterém vyzval, aby se na sjezdu neřešily politické záležitosti. 20. dubna 1968 opustil Válek a Vojtech Mihálik redakci listu Kultúrny život se zdůvodněním, že časopis jednostranně prezentuje arabsko-izraelskou šestidenní válku ve prospěch Izraele. Historik Jan Rychlík ale za rezignací spatřuje spíše pocit izolovanosti, které oba čelili pro svůj nesouhlas se začínajícím reformním hnutím pražského jara. Aktivně se angažoval i v politice. V letech 1968-1989 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. Od roku 1969 byl členem ÚV i předsednictva ÚV KSS. Zastával i posty v celostátní komunistické straně. XIV. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ve funkci ho potvrdil XV. sjezd KSČ, XVI. sjezd KSČ a XVII. sjezd KSČ. V listopadu 1969 byl i č...

Více od autora