Knihy
Beletrie
Ruská literatura
Aleksandr Isajevič Solženicyn
Jeden den Ivana Děnisoviče a jiné prózy

Aleksandr Isajevič Solženicyn
Jeden den Ivana Děnisoviče a jiné prózy

1965 | Nakladatelství Svět sovětů

Kniha zpřístupňuje mladým čtenářům nejlepší zatím Solženicynovy novely a povídky Jeden den Ivana Děnisoviče, Případ na stanici Krečetovka, Matrjonina chalupa, Ve vyšším zájmu. Přibližuje jim autora, který zejména Jedním dnem Ivana Děnisoviče vyvolal světovou pozornost, stal se zvláště doma terčem protikladných kritik a… získal s i pevné místo v soudobé sovětské literatuře nehonosností a bezprostředností svého projevu i odvahou zachytit realitu zjevů a lidí právě takovou, jaká je. Kniha zpřístupňuje mladým čtenářům nejlepší zatím Solženicynovy novely a povídky Jeden den Ivana Děnisoviče, Případ na stanici Krečetovka, Matrjonina chalupa, Ve vyšším zájmu. Přibližuje jim autora, k…terý zejména Jedním dnem Ivana Děnisoviče vyvolal světovou pozornost, stal se zvláště doma terčem protikladných kritik a získal s i pevné místo v soudobé sovětské literatuře nehonosností a bezprostředností svého projevu i odvahou zachytit realitu zjevů a lidí právě takovou, jaká je.

Stav

Opotřebená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Opotřebená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	295
Jazyk:	česky
Překladatel:	Sergej Machonin, Anna Nováková
Edice:	60. svazek ed. 60. svazek ed. Máj
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 2. 2023 10:2
Číslo položky:	505478

O autorovi

Aleksandr Isajevič Solženicyn

Po střední škole začal studovat na dvou fakultách rostovské univerzity , po začátku druhé světové války se však dobrovolně přihlásil do armády a poté odešel bojovat na frontu . Za kritiku J. V. Stalina v dopise svému příteli byl zatčen a odeslán do trestného tábora, v různých táborech pak strávil celkem osm let. Propuštěn byl roku 1953 a v letech 1953–1956 byl ve vyhnanství v Kazachstánu. Po rehabilitaci v roce 1957 se vrátil do středního Ruska a pracoval jako učitel. V roce 1968 byl vyloučen ze Svazu spisovatelů. Roku 1970 byl Andrejem Dmitrijevičem Sacharovem navržen na Nobelovu cenu za literaturu, která mu byla udělena, ale on si ji nevyzvedl z obavy, že by ho sovětské úřady nepustily zpět do země. Poté, co na Západě vyšlo jeho nejslavnější dílo Souostroví Gulag, byl však v roce 1974 stejně zbaven občanství a násilně vypovězen ze země. Odjel nejprve do západního Německa, později se usadil v USA. V roce 1983 obdržel Templetonovu cenu. Do Ruska se vrátil v roce 1994. Roku 1997 byl zvolen řádným členem Ruské akademie věd. Zemřel 3. srpna 2008 v Moskvě na srdeční infarkt.

Více od autora